Většina Čechů už dorazila na místo určení a jejich dojmy by se daly shrnout výrazem skeptický optimismus, který je tak rozporuplný, jako celý dnešní Irák. Tým českých odborníků vede Janina Hřebíčková, která se již podílela na poválečné správě Kosova. Nyní má pod sebou deset Čechů, mj. dvě ženy v oblasti reformy školství a lidských práv, další ještě přijedou.

Střelba na civilisty

Za největší problém Hřebíčková považuje bezpečnost. "Bohužel se už nestřílí jen na americké vojáky, ale i na civilní pracovníky prozatímní správy," uvedla pro Právo. "Za posledních 11 dní byly čtyři takové případy," upřesnila. Připouští tedy, že nasazení v Iráku nelze považovat za bezpečné, má ale recept, jak riziko omezit. "V Bagdádu budeme mít 12 lidí a je tu i stejný počet příslušníků české policie, kteří nás doprovázejí, takže je to organizačně velmi náročné. Přesto našim expertům říkám: snažte se jezdit pod českou ochranou, protože tak budete v mnohem větším bezpečí, než v americké vojenské koloně. Útoky na Američany jsou dnes na denním pořádku." Vodohospodář Igor Klíč z Olomouce letěl do Iráku v sobotu a měl by pracovat na ministerstvu zavlažování.

Nebojíme se...

Za letu do Bagdádu komentoval otázku bezpečnosti s klidem. "Strach nemám. Navíc si myslím, že novináři nebezpečí v Iráku zveličují, určitě to není tak hororové." Na otázku, zda spoléhá na českou vládu, že by v případě zhoršení situace dostala české odborníky z jámy lvové, říká: "Doufám, že když je schopná nás sem vyslat, také se o nás bude umět postarat." Ostřílený televizní a rozhlasový zpravodaj z balkánských konfliktů Alexander Tolčinský přicestoval do Iráku zároveň s Klíčem, aby dělal asistenta Hřebíčkové. "Strach mám odpovídající situaci. Snad to mohu posoudit, protože už jsem byl v nebezpečných oblastech mockrát." V jihoirácké Basře se podílí na obnově energetické sítě Pražák František Fuksa. Stačil již vypozorovat, na čem bezpečnost zahraničních odborníků záleží - a potvrdil tak i poznatky Hřebíčkové. "Mě a mé tři japonské kolegy perfektně střeží Britové v civilu. Vidím ale, že když k nějaké elektrárně přijedou Američané, je to celá obrněná kolona, vojáci míří kolem kulomety a to je jako kdyby rozhlašovali: Pozor, právě jsme přivezli někoho důležitého, kdo by posloužil jako vhodný terč." V Bagdádu žije většina cizinců z okupační správy v přísně střeženém trojúhelníku v centru města, který Američané vyčistili od všech "rizikových" prvků včetně obchodů s potravinami. Bydlí v hotelu ar-Rašíd, pracují v jednom ze Saddámových paláců, který tak připomíná Babylón stovek lidí hovořících aspoň tuctem jazyků a jednu obrovskou spleť kabelů natahaných narychlo po podlahách. Daleko klidněji i zemitěji to vypadá v Basře, kde lokální vedení dočasné mezinárodní správy obsadilo vyrabovanou budovu iráckého energetického podniku.

Basra hlásí 46 stupňů

Když letoun, který v sobotu za českou komunitou vezl ministra zahraničí Cyrila Svobodu, v Basře přistával, letuška do palubního rozhlasu stoicky pronesla: "Pro vaši informaci, venkovní teplota v tuto chvíli je 46 stupňů Celsia". To, co musela ministerská delegace snášet pár hodin, čeká české odborníky řadu měsíců. "Jsme tu tři a všichni žijeme ve stanovém táboře české polní nemocnice," řekl Fuksa během cesty ulicemi Basry plnými prachu a odpadků. "Zatím to jde, ale neumím si představit žít ve stanu řadu měsíců. Zkoušíme si hledat k pronájmu nějaký domek, ale našim vojákům se to moc nelíbí, protože ti nás musejí hlídat." Když se jej ptám, zda je vůbec česká přítomnost v podobě expertů k něčemu, s odpovědí neváhá: "Určitě, protože to vylepšuje jméno naší zemi. Mají nás tu mnohem raději než Američany." Fuksa již ostatně v Iráku pracoval a tak ví, o čem mluví. Také vodohospodář Klíč má s arabským světem zkušenosti - čtyři roky působil v Egyptě. "Jedu do pouštní země obnovovat zdevastované vodní hospodářství, tak by to snad nemělo místním lidem vadit," reaguje na skutečnost, že sám může být vnímán jako kolečko soustrojí americké okupace. Také novinář Tolčinský se tohoto aspektu nebojí. "Budu se prostě snažit vystupovat tak, abych jako okupant nepůsobil," říká přesvědčivě.

Smutný naftař

Smutným mužem z řad odborníků, kteří prošli výběrovým řízením české vlády a měli se zapojit do obnovy Iráku, je inženýr Andrej Sučko z Moravských naftových dolů. Američané totiž zablokovali jeho přiřazení do ropného průmyslu, což odpovídá vypozorovanému přístupu Washingtonu: nenechat si v tak důležitém odvětví nikoho koukat pod prsty. "Neřekl bych, že mě zablokovali," váží ale pečlivě slova Sučko, "jen jsem prostě ještě nebyl potvrzen." Skutečností ale je, že do Iráku letěl s ministrem Svobodou zjistit, jaký je vývoj kolem jeho postavení, a že žádnou odpověď neslyšel. S reportérem Práva ostatně mluvil ve chvíli, kdy vládní letoun opouštěl vzdušný prostor Iráku.