Ve Spojených státech se před několika dny rozhořely spory, nakolik prezident Bush manipuloval veřejností, když v poselství o stravu unie uvedl nesprávné údaje o vyzbrojení Iráku arzenály hromadného ničení. Na otázku, zda to v politické rovině nepodkopává jeho misi, Bremer ve své bagdádské kanceláři řekl: "Vůbec ne. Za dva měsíce jsem se tu setkal s tisíci Iráčanů a nepotkal jsem jediného, který by kritizoval, že jsme přišlo a osvobodili je. Pro Iráčany to byl velký moment v jejich historii - poprvé si mohou svobodně vytvořit vládu, která je bude reprezentovat," řekl Bremer. "Udělali jsme správnou věc," shrnul v odkazu na dubnové svržení bagdádské diktatury socialistické strany Baas.

Jak dále šéf okupační administrativy řekl, situace v Iráku se postupně zlepšuje. "Když jsem přijel před dvěma měsíci, Bagdád ještě hořel, obchody byly zavřené, po ulicích jezdila jen vojenská auta USA a každou noc se střílelo." Dnes je podle Bremera irácké metropole opět živým městem, i když připomněl, že bezpečnost stále není ideální.

S Cyrilem Svobodou o bezpečnosti

Právě bezpečnostní problematika byla ústředním námětem Bremerova rozhovoru s českým ministrem zahraničí Cyrilem Svobodou, který v sobotu podnikl bleskovou pracovní návštěvu Iráku. "Máme zkušenosti s transformací totalitní policie a armády v demokratické instituce," řekl Svoboda americkému hostiteli. "Tím bychom mohli v Iráku pomoci."

Jak ministr později upřesnil, o velikosti případného stabilizačního kontingentu vyslaného Prahou - například v rámci NATO, o jehož zapojení do stabilizace Iráku Washington nedávno požádal ještě nejsou konkrétní představy. Jak ale dodal, "vítán bude každý smysluplný příspěvěk."

Ropou si USA vynahrazují válečné výdaje

Praha se snaží zapojit do obnovy Iráku i v ekonomické oblasti, což se jí však zatím daří jen v omezené míře. Jednak strategické obory jako ropný průmysl drží pevně v rukou Američané, jednak, jak se domnívá šéfka českého zastoupení v civilní administrativě Janina Hřebíčková , firmy z Česka stále nejsou dostatečně razantní při prosazování svých projektů.

Svoboda na otázku Práva, zda Češi v Iráku za této situace nejsou spíš fíkovým listem fakticky monopolní americké okupace země, odpověděl: "Nejsme fíkovým listem, protože není co skrývat."

Americké lpění na maximální kontrole nad iráckým ropným průmyslem vysvětluje tím, že vojensko-politická přítomnost v zemi Washington měsíčně stojí asi 3,9 miliardy dolarů, což si prý musí nějak kompenzovat. "Není divu, když o to Američané mají primární zájem. Ale to neznamená, že jsme zcela bez šance nebo neúspěch české diplomacie," podotkl ministr.

ČR znovuotevřela ambasádu v Bagdádu

Česká republika je v poválečném Iráku zastoupena i vojensky. V Basře na jihu země má 7. polní nemocnici (již Svoboda rovněž krátce navštívil) a několik desítek příslušníků vojenské policie.

Ambasádu v Bagdádu, která unikla poválečnému rabování jen díky tomu, že iráčtí obyvatelé přilehlé ulice si na ochranu před drancujícími skupinami vytvořili domobranu, dnes stráží příslušníci elitního komanda české policie. Svoboda diplomatickou misi v sobotu slavnostně znovuotevřel pro její poválečné fungování. Asistoval mu přitom Martin Klepetko dosavadní chargé d'affaires v Teheránu, který by se měl během několika týdnů ujmout vedení bagdádského velvyslanectví.