Pokud se o počítače nezajímáte příliš do hloubky, jméno OCZ Technology vám nejspíš mnoho neřekne. Nevyrábí ani počítače, ani monitory, natož třeba notebooky. No dobrá, notebooky OCZ v nabídce má, ale nejde o obyčejné zboží, jedná se o takzvané „Whitebooky“, tedy o jakési polotovary.

Místo toho název okamžitě zaujme každého, kdo se orientuje mezi paměťmi, SSD disky, napájecími zdroji nebo herním příslušenstvím. Firma byla založená několika nadšenci a pro stejné lidi opět vyrábí. Paměti o kterých dnes bude řeč směřují na úplný vršek ledovce, jde o současnou technologickou špičku.

OCZ Blade Series

Na konci minulého roku se nabídka OCZ rozrostla o novou modelovou řadu, o paměti Blade (anglicky čepel, ostří). Šlo ale jen o novou specifikaci DDR3, starší paměti DDR2 spatřily světlo světa paradoxně až s půlročním odstupem. Zda bylo čekání opodstatněné můžete posoudit sami.

DDR2 byly původně určeny jen pro frekvence do 800MHz a pro provozní napětí 1,8V. Jenže jak to tak bývá, každý kdo něco ve světě pamětí znamená vydal i rychlejší paměti. A nezůstalo jen u 1066MHz, které postupem času začala oficiálně podporovat platforma AM2 s procesory AMD. Nejrychlejší paměti jsou značeny jako PC2-9600 s frekvencí 1200MHz.

Starší řada Reaper s monstrózním chlazením pomocí Heat-pipe dosahovala stejné frekvence při napětí o 15 až 25% vyšším a to s moduly o poloviční kapacitě.

Starší řada Reaper s monstrózním chlazením pomocí Heat-pipe dosahovala stejné frekvence při napětí o 15 až 25% vyšším a to s moduly o poloviční kapacitě.

FOTO: Novinky

Vyšší rychlosti však nejsou zadarmo. Takové paměti zpravidla pracují s vyšším napětí, které má za následek vyšší spotřebu a vyšší tepelné vyzařování. Navíc se většinou jedná o výběrové čipy, takže jejich cena je o mnoho vyšší než u standardních 800MHz pamětí. Běžné pracovní napětí modulů určených pro práci na frekvencích 1066MHz+ bývá 2,2 až 2,3V.

Nové paměti Blade mají však jednu ohromnou výhodu. Pro dosažení vysokých taktů nepotřebují zvýšené napětí. Postačí jim u DDR2 standardních 1,8V. Tím pádem méně hřejí, nepotřebují ručně ladit napětí a hlavně budou pravděpodobně fungovat na všech základních deskách.

Problémy čipů značky Elpida

Základem všem paměťovým modulům jsou paměťové čipy. Ty OCZ nevyrábí, pocházejí v tomto případě od firmy Elpida. Ta má v současnosti problémy s čipy DDR3 používanými v prémiových modulech, které raději přední výrobci přestali dodávat na trh. Trpí totiž vysokou poruchovostí, a to není pro Elpidu určitě dobrá vizitka.

Přestože se nikde nemluví o podobných problémech u čipů DDR2, vzhledem k jejich mládí a příbuznosti bych se příliš nedivil, kdyby to byl důvod jejich špatné dostupnosti. Verze označené 1200MHz momentálně nekoupíte snad nikde s výjimkou Ruska. Ale protože jejich 1150MHz bratříčci jsou bez problémů k dostání, můžeme vyzkoušet aspoň je.

Čipy Elpida využívá i Corsair. Na obrázku řada Dominator GT, která byla kvůli poruchovosti stažena částečně z prodeje.

Čipy Elpida využívá i Corsair. Na obrázku řada Dominator GT, která byla kvůli poruchovosti stažena částečně z prodeje.

FOTO: mas, Novinky

K čemu vysoká frekvence

Rychlost pamětí má samozřejmě vliv na výkon počítače, i když poněkud jinak než frekvence procesoru. Čím vyšší takt pamětí, tím vyšší datová propustnost. Některé programy pracující s velkými objemy dat z toho mohou těžit. Příkladem nám budiž DTP nebo hraní her, které je pochopitelně rozšířenější.

S dosažením vyšší frekvence to však není jen tak. Třeba s procesorem Intel E5200 se výš jak 800MHz při „továrním“ nastavení nepodíváte. Ke slovu zde musí přijít exkurze do BIOSu a ladění výkonu. Nasadit podobné paměti do běžného počítače je jako tankovat 100 oktanový benzín do motoru určeného pro 92 oktanový.

1150MHz v akci

Vzhledem k testovací sestavě skládající se z procesoru E5200 jsem docílil požadovaného taktu nastavením děličky pamětí na 3,33 a taktem sběrnice na 345MHz (tovární nastavení 200MHz). Bez jakýchkoliv protestů se paměti rozeběhly, přesně podle specifikace při napětí 1,8V.

Přímé srovnání s běžnými 800MHz kousky není zcela na místě. Přidám proto jen několik teoretických ukázek nárůstu výkonu. Paměť na 800MHz může dosáhnout propustnosti 6400MB/s, proto se také označují jako PC2-6400. Paměti na 1150MHz teoreticky zvládnout protlačit 9200MB/s.

Pokud si však myslíte, že se zvedne o podobný kus i výkon třeba při renderingu nebo převodu videa, musím vás zklamat. U benchmarku Cinebench R10 jsem naměřil výkonnostní nárůst asi 7% a ve hře Unreal Tournament 3 se počet snímků za sekundu zvedl o 12%.

Kombinace vysoké kapacity, nízkého napětí a vysokého taktu dělá z Blade pamětí exkluzivní zboží.

Kombinace vysoké kapacity, nízkého napětí a vysokého taktu dělá z Blade pamětí exkluzivní zboží.

FOTO: OCZtechnology.com, Novinky

Hodnocení

Chcete něco extra, toužíte po výkonu a máte rádi technologické novinky? Tak si udělejte radost a pořiďte jedny z pamětí DDR2 série Blade Low Voltage. Po stránce výkonu sice konkurenci mají, ale s přihlédnutím k nízkému provoznímu napětí jsou jedinečné. A díky příznivé ceně určitě „nevykrvácíte“. Paměti se prodávají v kapacitě 4GB (2x 2GB moduly) za cenu okolo 2 000 Kč.

Je nutné si však uvědomit, že jen málokdo je skutečně využije. Pokud si s počítačem skutečně netykáte, považujte je jen za ukázku, že „když se chce, tak to jde“. Je škoda, že podobné moduly tu nebyly už před dvěma roky, kdy specifikace DDR2 měla stále volnou cestu. Dnes s příchodem DDR3 se nadšenci stěhují za vyššími rychlostmi třetí generace.