Poprvé soud zablokoval WhatsApp v Brazílii ze stejného důvodu už loni v prosinci. Firma měla být potrestána za nespolupráci po dobu dvou dní, nakonec však odvolací soud opatření po 12 hodinách zrušil. [celá zpráva]

Případ si pak právníci přehazovali mezi sebou jako horkou bramboru několik dalších měsíců. Protože Facebook své stanovisko nezměnil a nezačal s vyšetřovateli spolupracovat, brazilský soud nechal v pondělí WhatsApp opět zablokovat.

Tímto krokem chtěl soudce patrně docílit toho, že provozovatelé služby vydají informace o svých uživatelích pro účely vyšetřování pašeráků drog a organizovaného zločinu. Jinými slovy že začnou s vyšetřovateli spolupracovat.

Blokování aplikace pro bezplatné odesílání zpráv mělo trvat původně tři dny, nakonec byla služba opět zpřístupněna už v úterý. Služba byla tedy zablokována více než 24 hodin.

100 miliónů uživatelů

I když se to může na první pohled zdát jako zanedbatelný časový úsek, realita je úplně jiná. WhatsApp se totiž v Brazílii těší nebývalé popularitě. Podle dřívějšího prohlášení šéfa Facebooku Marka Zuckerberga službu používá přes 100 miliónů tamních obyvatel, tedy polovina tamní populace.

Ti podle serveru Quartz reagovali na opakované zablokování služby prakticky okamžitě – začali používat konkurenční mobilní aplikace, které také nabízejí posílání zpráv na chytrých telefonech a tabletech zadarmo.

Například tvůrci aplikace Telegram uvedli, že za pouhý den blokace jim přibyl více než milión uživatelů. Mimochodem už v prosinci, kdy byl WhatsApp také na příkaz soudu zablokován, jim mělo přibýt šest miliónů uživatelů.

I přes všechny zákazy a odliv uživatelů zůstává služba společnosti Facebook v Brazílii nejpopulárnější. Používá ji 96,2 % uživatelů chytrých telefonů, pro srovnání například klasické SMS zprávy posílá jen 77,7 % uživatelů.

Boj o soukromí uživatelů

Boje mezi vyšetřovateli na jedné straně a americkými podniky na druhé jsou v poslední době stále častější. Internetoví a technologičtí giganti nechtějí prozrazovat data svých uživatelů. Bojí se, že by se vyšetřovatelé dostali také k datům, na která nemají s ohledem na ochranu soukromí právo. Podobně argumentují i zástupci Facebooku v Brazílii.

Vyšetřovatelé naopak poukazují na to, že podobná data velmi často souvisejí s vážnými trestnými činy, případně klidně i zájmy národní bezpečnosti. K jejich zpřístupnění se nezdráhají využít ani soudy.

Debatu o střetu těchto dvou protipólů – právu na soukromí a ochraně zájmů národní bezpečnosti – rozvířil už před několika měsíci spor mezi americkým Federálním úřadem pro vyšetřování (FBI) a společností Apple o zpřístupnění dat z iPhonu teroristy ze San Bernardina.

FBI se také obrátila na soud

Vyšetřovatelé se do uzamčeného iPhonu islámského radikála nemohli dostat dlouhé dva měsíce. Jeho iPhone 5C byl nastaven tak, aby se po zadání deseti nesprávných kódů automaticky vymazal, s čímž si bezpečnostní experti z FBI původně nedokázali poradit.

Soud proto Applu v únoru nařídil, aby tuto funkci vypnul, což však není technicky možné. Proto vyšetřovatelé chtěli po americkém softwarovém gigantu vytvořit v operačním systému iOS „zadní vrátka“, což však vedení Applu odmítalo.

Vyšetřovatelům z FBI se nakonec podařilo do uzamčeného zařízení dostat. Detaily o průniku však nezveřejnili. [celá zpráva]