Článek
„Nelegální stahování softwaru jednotlivci z řad domácností je stále masovou záležitostí, ale vedle toho se zde vyvíjí organizovaná forma pirátství – prodej nelegálního softwaru, který podvodníci vydávají za pravý. Tito podvodníci jsou rok od roku sofistikovanější a zabývají se internetovou kriminalitou ve velkém,“ řekl Novinkám mluvčí BSA Jan Hlaváč.
Na internetu se snaží podvodníci nalákat lidi na velmi nízké ceny oblíbených programů, jako je operační systém Windows, kancelářský balík Microsoft Office, nebo fotografický editor Adobe Photoshop. Ty nabízejí až o 90 procent levněji, než za kolik se prodávají legální verze. „Nelicencovaný software nabízejí gangy prostřednictvím falešných internetových obchodů, a tak lidé nemusí na první pohled ani poznat, že se jedná o nelegální kopii,“ varoval Hlaváč.
Nelegální programy pořízené za úplatu představují pro lidi stejné riziko, jako kdyby ho vědomě stáhli nelegálně. „Za používání nelegálního softwaru musí lidé zpravidla uhradit škodu způsobenou výrobcům. Ti se mohou domáhat vysokých finančních kompenzací až ve výši dvojnásobku ceny legální licence užívaného produktu,“ dodal Hlaváč s tím, že podle něj nehraje roli, zda uživatel věděl či nevěděl, že se jedná o nelegální software.
V českých domácnostech přibyli počítačoví piráti
V Česku po dvou letech stagnace klesla podle studie BSA míra softwarového pirátství o jeden procentní bod na 38 procent. Stejně jako tomu bylo v předchozích letech, nelegální software mizí z firem, ale v domácnostech se počet kradených programů zvyšuje. I přesto patří ČR v regionu k zemím s nejnižší mírou softwarového pirátství. Evropskému průměru 35 procent se však Česko přibližuje jen zvolna.
„V Česku se v roce 2008 užívalo nelegálně pouze 38 procent softwaru. V Evropské unii se průměrně míra pirátství drží na 35 procentech. Ztráty českého softwarového odvětví v důsledku pirátství loni činily 3,3 miliardy korun,“ řekl Novinkám Jan Hlaváč, mluvčí protipirátské organizace BSA.
Za posledních čtrnáct let se v Česku podařilo snížit míru pirátství o 28 procent. Při srovnání s dalšími šestadvaceti členskými státy EU si Česko jako loni drží jedenáctou příčku. Slovensku patří šestnácté místo. Celosvětově je ČR na 22. místě. [celá zpráva]
| Míra pirátství v jednotlivých státech Evropské unie | ||||
|---|---|---|---|---|
| Pořadí | Země | 2007 | 2008 | rozdíl |
| 1. | Lucembursko | 21 % | 21 % | 0 % |
| 2. | Rakousko | 25 % | 24 % | -1 % |
| 3. | Belgie | 25 % | 25 % | 0 % |
| 4. | Dánsko | 25 % | 25 % | 0 % |
| 5. | Švédsko | 25 % | 25 % | 0 % |
| 6. | Finsko | 25 % | 26 % | 1 % |
| 7. | Německo | 27 % | 27 % | 0 % |
| 8. | Velká Británie | 26 % | 27 % | 1 % |
| 9. | Nizozemsko | 28 % | 28 % | 0 % |
| 10. | Irsko | 34 % | 34 % | 0 % |
| 11. | Česká republika | 39 % | 38 % | -1 % |
| 12. | Francie | 42 % | 41 % | -1 % |
| 13. | Maďarsko | 42 % | 42 % | 0 % |
| 14. | Portugalsko | 43 % | 42 % | -1 % |
| 15. | Španělsko | 43 % | 42 % | -1 % |
| 16. | Slovensko | 45 % | 43 % | -2 % |
| 17. | Malta | 46 % | 45 % | -1 % |
| 18. | Slovinsko | 48 % | 47 % | -1 % |
| 19. | Itálie | 49 % | 48 % | -1 % |
| 20. | Estonsko | 51 % | 50 % | -1 % |
| 21. | Kypr | 50 % | 50 % | 0 % |
| 22. | Litva | 56 % | 54 % | -2 % |
| 23. | Lotyšsko | 56 % | 56 % | 0 % |
| 24. | Polsko | 57 % | 56 % | -1 % |
| 25. | Řecko | 58 % | 57 % | -1 % |
| 26. | Rumunsko | 68 % | 66 % | -2 % |
| 27. | Bulharsko | 68 % | 68 % | 0 % |
Kvůli krizi roste počet udání za nelegální programy
Nynější globální finanční a ekonomická krize přinesla nový jev, propuštění zaměstnanci své někdejší zaměstnavatele udávají za nelegální používání počítačových programů. Jde sice o mstu, ale například ve Španělsku, se úřady případy vážně zabývají a boj proti softwarovému pirátství nabývá v zemi na obrátkách.
Podle sdružení Business Software (BSA) vzrostl ve Španělsku během prvních dvou měsíců letošního roku ve srovnání se stejným obdobím loňska počet udání kvůli používání softwarového vybavení bez patřičné licence o 27 procent. Podle marketingového ředitele BSA Juliana Swana je zjevné, že za tímto nárůstem jsou většinou bývalí zaměstnanci, kteří se své někdejší firmě chtějí pomstít.