Na tyto kraje připadá polovina všech případů porušování autorského práva k softwaru a třetina způsobené škody.

Podle BSA se pokuty v Evropské unii za používání nelegálního software vyšplhaly v průměru k 371 tisícům korun. V ČR pokuty údajně poměrně rychle spějí k této úrovni - autorský zákon totiž umožňuje poškozeným softwarovým firmám požadovat až dvojnásobek hodnoty nelegálně užívaného softwaru. Nejvíce v Česku za pirátský software jednotlivá firma zaplatila 420 tisíc korun.

Výše pokut roste o 1/4 ročně

"V průměru meziroční nárůst představuje zhruba 25 procent. V devadesátých letech byla odškodnění - mimosoudní i stanovená soudem - relativně nízká, zato nyní se začínají šplhat do značných výší. Během několika let mohou dosáhnout evropského průměru 371 tisíc korun," řekl Jan Hlaváč.

Zatímco na odškodnění v Evropské unii loni zaplatily o devět procent více než v roce 2005, v Česku tento meziroční nárůst činil dokonce 25 procent.

"K částce 200 tisíc korun je nutné ještě přičíst náklady na zdlouhavé právní řízení a také získání legálních licencí softwaru. Pirátské firmy tak mnohdy zaplatí více než trojnásobek ceny softwaru pořízeného legální cestou," řekl tiskový mluvčí BSA Jan Hlaváč. "Zaplacení pokuty a odškodnění v žádném případě pirátský software nelegalizuje. Nelegální software se musí odinstalovat, a pokud jej chce firma nadále používat, tak jej musí získat legální cestou, tedy nejčastěji nákupem," dodal Hlaváč.

Nelegální software je údajně "nakažený" software

Pokud firma užívá nelegální software, vystavuje riziku velmi významnou část svých aktiv - firemní informační systém. Nelegální software totiž bývá často zdrojem virové nákazy či jiných škodlivých kódů (tzv. malware), které ohrožují bezpečnost firmy a dávají prostor ke zneužití dat. Nedávný průzkum provedený analytiky společnosti IDC totiž tvrdí, že 59 procent souborů stahovaných z výměnných sítí (peer-to-peer) je neúplných nebo obsahuje škodlivý kód.

Podle BSA se v Česku užívá 40 procent softwaru nelegálně. Doposud naměřená míra softwarového pirátství v Evropské unii dosáhla 36 procent, přičemž hodnoty pro jednotlivé státy se pohybují od závratných 64 procent v Řecku až po nejnižší hodnotu 26 procent v Rakousku a Finsku.