První mobil vážil okolo jednoho kilogramu a na výšku měřil 25 centimetrů, o nošení v kapse u kalhot si tak jeho majitel mohl nechat jenom zdát. Pro představu dnešní přístroje jsou desetkrát lehčí a kompaktnější.

Telefon, který Cooper v sedmdesátých letech použil, byl pouhým experimentálním prototypem. V běžném prodeji se předchůdci dnešních smartphonů objevily až po deseti letech - tak dlouho trval další vývoj, výstavba sítě a zápas s úřady.

Sebelepší telefon by byl k ničemu, kdyby neexistovaly příslušné mobilní sítě. První generace sítí, které začaly ve vyspělých zemích vyrůstat počátkem 80. let, byla ještě analogová. V Evropě šlo zejména o systém nazvaný Nordic Mobile Telephony, zkráceně NMT. Jak už název napovídá, měla tato technologie kořeny ve Skandinávii, velmi rychle se však rozšířila i do dalších evropských zemí, včetně někdejšího Československa.

Češi a Slováci si mohli z mobilu poprvé zavolat 12. září 1991, kdy byla v tuzemsku oficiálně spuštěna NMT síť společnosti EuroTel. Vlastnictví mobilního telefonu bylo v té době viditelným symbolem bohatství. Při pohledu do dobových ceníků není divu; aktivace služby stála 29 000 Kčs, měsíční paušál vyšel na dva a půl tisíce korun a za minutu hovoru, včetně příchozího, si EuroTel účtoval 15 Kčs. Průměrná mzda v Československu přitom v té době dosahovala 3800 korun.