Need For Speed Shift 2: realistické závody nejrychlejších sporťáků světa

Need for Speed je dlouhodobě nejznámější a nejpopulárnější závodní hrou. Pravdou však zůstává, že už má série za 17 let pověst skvělé arkády, nikoliv však realistického simulátoru. Ačkoliv byla hra NFS: Shift krokem jinam, nebylo to tam, kam příznivci pravých simulátorů čekali a v co doufali.

Ale s druhým dílem změna přece jen přišla. Velké množství certifikovaných aut chovajících se skoro tak, jak opravdu mají. Parádních změn dostál kokpit. Poprvé nás opravdu bavil pohled z jeho nitra, který působil realisticky a neomezoval herní zážitek. Noční tratě jsou skvěle zpracované a automobil se v případě nehody mačká skoro přesně tak, jak byste čekali od plechů na stařičkém Trabantu.

Problémy se však novým Needům nevyhnuly. Jde zejména o umělou inteligenci ostatních závodníků. Ani nemyslete na to, že byste závodili tzv. "odtlačovacím způsobem" a zatáčky vybírali s pomocí karosérií vašich soků. Ti se totiž tak rychle postarají o vaše katapultování mimo trať, že se vám v globálním pohledu tyto manévry ani trochu nevyplatí. Respekt k vám ostatní nemají opravdu žádný, což vás dříve nebo později dovede ke hraní online módů.

Online je povedený, a ačkoliv není až tak propracovaný jako u posledních her série NFS, zástupy fanoušků si jistě najde. Tuning automobilů vám otevře mnoho možností ke zničení vašich přátel, ale i neznámých hráčů, se kterými se při hraní potkáte.

Vydáním Shift 2 se konečně EA jasně vymezili v záležitosti arkád a simulací v sérii Need for Speed. Nyní opravdu s klidem můžeme potvrdit, že jde o dva odlišné projekty, které budou mít zcela odlišné fanouškovské základny, preferující na závodních hrách zcela odlišné faktory. To je něco, co se jedničce nepodařilo. Na škále závodních her je tato gamesa jistě ve vrchní třetině, přesto je pravděpodobné, že v příštím roce už po ní neštěkne ani pes.