Kauza se týká nechvalně známého vyděračského softwaru zvaného SamSam, díky němuž íránští hackeři získali za téměř tři roky od zhruba 200 obětí přes šest milionů dolarů (137 milionů Kč). Finanční ztráty dotčených institucí činily podle ministerstva financí celkem přes 30 milionů dolarů (686 milionů Kč).

Kvůli útoku musela například v roce 2016 presbyteriánská nemocnice v Hollywoodu přestat přijímat pacienty a loni musely přerušit činnost soudy a většina městských úřadů v Atlantě.

Hackeři nemají vazby na vládu v Teheránu

Hackeři, kteří podle agentury AP patrně nemají vazby na vládu v Teheránu, od roku 2016 využívali bezpečnostních trhlin v počítačích, do nichž na dálku nainstalovali škodlivý software. Ten zašifroval data uživatelů. Výměnou za jejich odblokování hackeři požadovali platbu v bitcoinech.

Náměstkyně ministra financí pro boj s terorismem Sigal Mandelkerová v prohlášení uvedla, že americké sankce cílí na "obchodníky s digitálními měnami, kteří umožnili íránským kybernetickým hráčům profitovat z digitálních vyděračských plateb, které získali od svých obětí".

Írán je podle Mandelkerové stále více izolovaný a prahne po amerických dolarech. Proto je klíčové, aby obchodníci s kybernetickými měnami a další poskytovatelé služeb týkajících se digitálních měn zpřísnili své postupy vůči těmto nezákonným praktikám.

Podle Reuters je nepravděpodobné, že by se obvinění Íránci, kteří jsou patrně ve své vlasti, dostavili k americkému soudu. Spojené státy totiž nemají s Íránem uzavřenou smlouvu o vydávání občanů.