Není nutno psát o obtížnosti Souls série, protože o ní již byly popsány stohy papírů. Série s nekompromisně nebezpečným světem a vysoce návykovou hratelností se zapsala do srdcí statisíce hráčů. Na první pohled akční rubačka ze třetí osoby okořeněná RPG prvky. Na ten druhý však vysoce náročná a neodpouštějící hra, která poslala pár desítek herních ovladačů do křemíkového nebe. To jsou totiž Dark Souls.

Svět v temnotě

A je to tu znovu. Opakující se cyklus ohně a temnoty se vrací. Hráč v roli šampióna popele (Champion of Ash) musí znovu rozdmýchat oheň. Tentokrát ale v království zvaném Lothric. Má za cíl tak najít Pány Zažehnutí (Lords of Cinder), kteří v historii zažehli onen oheň a odvrátili svět od naprostého zahalení do doby temna.

Ukázka ze hry Dark Souls 3

Ukázka ze hry Dark Souls 3

FOTO: archív tvůrců

Příběh je tradičně k sérii vyprávěn pouze po malých kouscích. Hráči se tak po něm musí pídit pomocí popisů předmětů, jednotlivých dialogů či zkoumáním samotného prostředí. Část z toho si musí i sám domýšlet, ale to už je něco, na co jsme si v Souls sérii zvykli.

Hráč se tak musí prosekat skrze stovky nepřátel, kdy každý z nich má unikátní sestavu pohybů a i ti nejlehčí z úvodních lokací dokážou potrápit při pozdějším opakovaném průchodu. Jsou to právě nepřátelé, kam vývojáři při každém dílu vkládají nejvíce úsilí a prostředků, protože někteří dokážou zatopit mnohem více než někteří z velkých bossů.

Ukázka ze hry Dark Souls 3

Ukázka ze hry Dark Souls 3

FOTO: archív tvůrců

Bez duší a pořádné výbavy ani ránu

Stejně jako v předchozích dílech i zde jako univerzální platidlo fungují duše padlých. Ty hráč sbírá samozřejmě zabíjením protivníků, ale také z předmětů, které nachází při prozkoumávání království. Následně je primárně využívá k postupování na vyšší úroveň a ke zvýšení atributů, které se hodí pro jeho herní styl. Stačí přijít ke strážkyni ohně ve svatyni a dotknout se temnoty, která dřímá uvnitř jejího těla.

Zároveň lze za duše také nakupovat předměty včetně brnění a zbraní. Unikátní zbraně lze zakoupit u prťavého Ludletha, který odmítl sestoupit ze svého trůnu ve svatyni. Na vylepšování zbraní se vrací starý pardál Andre.

Ukázka ze hry Dark Souls 3

Ukázka ze hry Dark Souls 3

FOTO: archív tvůrců

Během svého putování hráč může, ale také nemusí narazit na řadu jiných postav. Většina z nich má svou malou linku s příběhem, po jehož splnění se přesunou do svatyně, kde hráči následně slouží. Tím se tak lze dostat k účinným kouzlům či se přidat do jednoho z mnoha společenství.

Kamarádi do deště

Systém společenství se také vrací a navíc v pozměněné podobě. U příslušných postav hráč získá předmět, který se váže k jednomu z celkových osmi společenství. Stačí si příslušný předmět nasadit a rázem je hráč členem vybraného spolku. To mu opět přináší řadu výhod.

Ukázka ze hry Dark Souls 3

Ukázka ze hry Dark Souls 3

FOTO: archív tvůrců

Může si tak do soubojů přivolat fantomy z oněch společenství, a to jak proti monstrům obývajícím svět Lothricu, tak také proti hráčům, kteří opět mohou vpadnout k hráči do světa a zaútočit na něj. Fantomové plní roli hlavně pomocníků proti bossům a začátečníkům mohou vytrhnout trn z paty v místech, kde nemohou najít hráče pro spolupráci.

Třikrát to samé? Ne tak úplně

Další novinkou ve třetím díle jsou tzv. Weapon Arts. Jedná se o kombinace předešlých Battle Arts a Magie. Pod ukazatelem životů se nachází nový modrý ukazatel. Užívání speciálních útoků a kouzel tento ukazatel postupně vyčerpává a drasticky to mění používání těchto schopností z předchozích dílů. Zároveň se jedná o hezké pomrknutí po Maně z Demon‘s Souls z roku 2009, které jsou základním stavebním pilířem všech Dark Souls a Bloodborne.

Ukázka ze hry Dark Souls 3

Ukázka ze hry Dark Souls 3

FOTO: archív tvůrců

Když je řeč o Bloodborne, tak je vidět, že i z něj zpětně vývojáři čerpali. Ať už jde o design některých lokací, či mnohem agresivnější protivníky. Nejvíce nám však Bloodborne připomněly souboje s některými bossy. Většina z těchto soubojů je na blízko a sestavy pohybů jednotlivých bossů dají zatopit i veteránům série.

Koukej, mámo, na ty panoramata

Největší novinkou třetího dílu je nový engine. Nově tak Dark Souls pohání ten z Bloodborne a to se projevilo jak na efektech, tak hlavně na architektuře. Hráči už se tak nedívají pouze na placaté textury dlažebních kostek, ale na komplexně vymodelované úrovně, které místy berou dech.

Ukázka ze hry Dark Souls 3

Ukázka ze hry Dark Souls 3

FOTO: archív tvůrců

Takový vstup do Irithyll of the Boreal Valley či Lothrický zámek patří k těm nejlepším lokacím. Nejenom po vizuální stránce, ale v opět excelentním designu jednotlivých částí. Každá odbočka má svůj smysl a v každé schované uličce najde hráč odměnu za její nalezení. Mezi jednotlivými lokacemi či jejich částmi lze po vzoru druhého dílu opět cestovat pomocí ohnišť. Ty stačí pouze zapálit a záchytný bod pro snazší cestování je na světě.

Po technické stránce se jedná rozhodně o nejhezčí Souls hru v sérii. Při přímém srovnání s Bloodborne se však zdá o chlup ošklivější. Kde to třetí díl dohání, tak opět v dabingu postav. Většina z nich je i přes okolní zkázu opět naprosto klidná a jejich prapodivný tón místy nahání mráz po zádech. Opomenout nesmíme ani vynikající hudební doprovod, který při soubojích dokáže vehnat krev do žil a tepovku poslat do astronomických výšin.

Ukázka ze hry Dark Souls 3

Ukázka ze hry Dark Souls 3

FOTO: archív tvůrců

Konec dobrý, všechno dobré

Doslova excelentní zakončení série. Onen pocit pomyslného poprvé sice nelze znovu replikovat, ale pokud bude díl třetí dílem posledním, tak se loučí více než důstojně. Pro nové hráče o něco přístupnější a srozumitelnější. Pro veterány nostalgický. Pár chyb na kráse se rozhodně najde, ale v konečném výsledku jde o maličkosti.

Dark Souls 3 vyšlo na osobní počítače a herní konzole PlayStation 4 a Xbox One.

HODNOCENÍ: 9/10