Vystavené exponáty rozjitří vzpomínky asi hlavně dnešním třicátníkům a čtyřicátníkům, kteří vyrůstali na Atari, "gameboyích" a "tetrisech". Historie počítačových her však sahá mnohem hlouběji do minulosti. První komerčně vyráběný počítač Nimrod s jednoduchou strategickou hrou Nim pochází už z roku 1951. I ten si mohou návštěvníci muzea prohlédnout, a dokonce si s ním poměřit své síly. To samé platí také o prvním sériově vyráběném herním automatu z roku 1971 s - z dnešního pohledu primitivní - vesmírnou střílečkou Computer Space.

Některé z nich si mohou návštěvníci sami vyzkoušet.

Některé hry si mohou návštěvníci sami vyzkoušet.

FOTO: Nerad Filip, ČTK

Nechat návštěvníky pohrát si s některými exponáty, považuje ředitel muzea Andreas Lange za důležité. "Počítačové hry jsou novým médiem, a to nové je především to, že jsou interaktivní. To ale člověk pochopí, jen když je sám vyzkouší," vysvětlil také kurátor expozice a zakladatel sbírky muzea, která nyní čítá okolo 16 000 her, 2300 zařízení na jejich ovládání a přes 10 000 specializovaných časopisů.

Svou velikostí prý tato kolekce nemá v Evropě konkurenci, k vidění v muzeu je ale jen její zlomek, zhruba 300 exponátů. S jejich shromažďováním začal Lange v 90. letech. Už tehdy byl prý přesvědčen, že počítačové hry jsou víc než jen hračky pro mládež. Považuje je za součást kultury, která odráží dobu, v níž vznikají.

Ředitel muzea Andreas Lange

Ředitel muzea Andreas Lange

FOTO: Nerad Filip, ČTK

"Měli jsme ideu ukázat význam počítačových her přesahující pouhou zábavu. Jsou například velmi těsně spjaty s vynálezem počítačů v 50. a 60. letech," vylíčil Lange, s jakými záměry založil s kolegy v roce 1997 v Berlíně vůbec první muzeum počítačových her na světě.

To však fungovalo jen do roku 2000, kdy mu tehdejší prostory poblíž Jannowitzova mostu přestaly stačit. Deset let pak sbírka putovala po výstavách a hledalo se pro ni nové stálé místo. Nakonec se našlo na jedné z nejprominentnějších adres v bývalé Německé demokratické republice - na výstavní třídě Karla Marxe, kdysi nesoucí i jméno sovětského diktátora Josifa Stalina, po níž v dobách socialismu defilovaly prvomájové průvody a nablýskané tanky při vojenských přehlídkách.

Vystaveny jsou i nové hry se 3D grafikou.

Vystaveny jsou i nové hry se 3D grafikou.

FOTO: Nerad Filip, ČTK

Ačkoli se počítačové hry mohou zdát jako výdobytek západní kultury, a toto umístění jejich muzea proto jako nepatřičné, opak je podle Langeho pravdou. Hry se podle něj vyvíjely i ve východním bloku a jedna z vůbec nejpopulárnějších na světě, i v Česku dobře známý Tetris, pochází ze Sovětského svazu, kde ji v 80. letech vytvořil Alexej Pažitnov. Také v NDR bylo několik programátorů, kteří vyvíjeli počítačové hry. Mezi vystavenými exponáty nechybí ani jediná videoherní konzole z produkce východního Německa.

Návštěvníci mezi nimi najdou také několik rarit. K nim patří například obří joystick určený k ovládání dvěma hráči nebo herní automat PainStation (v překladu bolestivá stanice, slovní hříčka s názvem populární herní konzole PlayStation), který toho, kdo prohraje, vytrestá dávkou elektrického proudu nebo sešviháním ruky gumovou hadičkou. Mimochodem, při prohlídce pro novináře byla právě tato hra jednou z nejvyhledávanějších. Ji i další mohou zájemci v Berlíně vyzkoušet od pátku každý den, kromě úterý, od 10:00 do 20:00 za vstupné osm eur (zhruba 195 Kč).

Návštěvník muzea zkouší vystavenou videohru Space Invaders

Návštěvník muzea zkouší vystavenou videohru Space Invaders

FOTO: Nerad Filip, ČTK