Článek
Vzdáleně připomíná jednu z legend textového hraní – Nethack. Zde však nejde ani tak o RPG, jako spíš o arkádu, i když některé prvky z jiných žánrů by se zde rozhodně našly. Například to, že podzemním bludištěm plným nástrah a zlých robotických nepřátel nepostupujete lineárně, ale sami si volíte postup. To oceníte zejména v závěru, kdy můžete před střetnutím s finálním bosem načerpat dostatek sil.
Ke grafice nemá snad smysl cokoli říkat: jednodušší už snad být ani nemůže. Nutno ale podotknout, že je to autorův jasně deklarovaný záměr: očesat hru od všech zbytečností okolo a ponechat jen to zásadní – hratelnost.
A to se skutečně povedlo, protože i přes všechny předsudky je Hero Core podivuhodně zábavný i trvanlivý. Je to sice podivný pocit, hrát něco takového na širokoúhlém LCD připojeném k PC s poslední generací grafických karet, ale proč ne.