Hlavní obsah

Notebooky ThinkPad oslavily 15 let, vznikly díky pouzdru na svačinu

PRAHA

Ve světě počítačů je rok velmi dlouhá doba. Některé značky se na trhu dokonce neudrží ani několik měsíců. Stálici ThinkPad však mají zákazníci v oblibě už dlouhých 15 let a zdá se, že s námi ještě nějaký rok zůstane.

Článek

První ThinkPady se na trh dostaly v roce 1992. Za jejich vývojem stála skupina deseti význačných designerů a techniků z různých částí světa. Za úkol měli vytvořit dobře použitelný notebook na platformě PC.

Traduje se, že návrháře inspirovalo tradiční černé japonské pouzdro na svačinu (Shkad bent ) a zaměstnanecké poznámkové bloky IBM, které měly na obalu vytištěno firemní motto 'Think' (Mysli!). Černý obal, červený TrackPoint a přehledná klávesnice pak upevnily místo ThinkPadu v historii osobních počítačů.

:. Integrovaný snímač otisku prstu v těle notebooku se stává standardem.

Dodnes se ve více než 160 zemích světa prodalo přes 30 miliónů notebooků ThinkPad. Během té doby ThinkPad vyhrál přes 1000 ocenění za design a technické provedení, což je více než u kterékoliv jiné značky notebooku na světě. 

Vůbec první notebook ThinkPad ThinkPad 700C byl přenosný počítač s 10,4" barevným TFT displejem a tehdy ojedinělým ukazovacím zařízením TrackPoint. V následujících letech se v těle ThinkPadu jako vůbec prvního notebooku na světě usadil integrovaný snímač otisku prstu. Do dneška IBM a následně Lenovo, která koupila část IBM, prodalo přes šest miliónů takovýchto ThinkPadů.  

ThinkPad byl...
první notebook s hmotností pod tři libry (1,36 kg) s klávesnicí standardních rozměrů
první notebook s integrovaným bezpečnostním čipem
první notebook s ochranou pevného disku (Airbag protection)
první notebook vybavený integrovaným biometrickým snímačem otisků
první notebook s prodlouženým provozem na baterie, až na 11 hodin
Zdroj dat: Lenovo

Notebooky řady ThinkPad nezlomil ani fakt, že je již nevyrábí americká IBM, ale čínské Lenovo. IBM se s Lenovem na prodeji své počítačové divize dohodla před třemi lety. Za svou pobočku dostala 1,25 miliardy dolarů.

Americké úřady byly zpočátku proti prodeji. USA se obávaly, že by Čína v takovém případě mohla provádět průmyslovou špionáž a její výsledky pak použít ve svém vojenském programu. Úředníci však nakonec prodej části IBM povolili.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám