Odvětví polovodičů se už několik desetiletí daří naplňovat takzvaný Mooreův zákon, který předpokládá, že kapacita čipů se při stejné velikosti každé zhruba dva roky zdvojnásobí. Kvůli fyzikálním a technologickým limitům ale vývoj naráží v posledních letech na problémy, a to v době, kdy se odvětví chystá ke komerčnímu přechodu z čipů s tranzistory o velikosti 14 nanometrů na velikost deset nanometrů.

IBM nyní přišla s čipem, jehož tranzistory měří sedm nanometrů, což je necelý trojnásobek šířky vlákna DNA a zhruba desetitisícina průměru lidského vlasu. Nový čip tak naznačuje, že odvětví bude moci pokračovat ve zvyšování hustoty tranzistorů na čipech dosavadním tempem nejméně do roku 2018. Každá nová generace čipů znamená zhruba 50procentní zmenšení plochy, která je potřeba pro dané množství obvodů.

Deska s čipy o velikosti sedm nanometrů

Wafer (substrátový disk) obsahující experimentální čipy

FOTO: archív výrobce

Firma loni oznámila, že bude během pěti let investovat tři miliardy dolarů do vývoje čipové technologie, aby reagovala na rostoucí poptávku cloudových serverů, mobilních zařízení a dalších nových technologií. Partnery IBM jsou stát New York, společnost GlobalFoundries, jihokorejský Samsung a prodejci technologických zařízení.

Pro nové čipy firma použila v klíčových místech namísto čistého křemíku směs křemíku a germania. Nový materiál umožňuje výrazné zvýšení počtu tranzistorů při snížení energetické náročnosti. Podle IBM bude možné na její mikroprocesory umístit více než 20 miliard tranzistorů.