Hlavní obsah

O grafických kartách a jejich vylepšených edicích

Novinky, Marek Schäferling

Snad každý výrobce vedle obyčejné grafické karty nabízí také nějakou tu „Hyper“ edici, případně i několik úrovní „Hyper-hyper“, mnohdy za nezanedbatelně vyšší částku než tu obyčejnou, referenční. Položili jsme si otázku, zda se vyšší pořizovací cena patřičně promítne na výkonu a provedení, nebo zda jde o další šikovný marketingový trik.

Foto: Sapphiretech.com, Novinky

Sapphire používá u svých vylepšených karet poměrně pestré názvy jako Atomic nebo Toxic. Bohužel není na první pohled patrné, zda je lepší karta toxická nebo atomová.

Článek

Čert aby se v tom názvosloví vyznal. Aby náhodou nestačilo, že nabídka grafických karet se mění s přesností švýcarských hodinek každého půl roku. Od všechkaret se zpravidla vyskytuje několik různě rychlých variant, které mohou pořádně zamotat hlavu. Má ale vůbec smysl se těmito odrůdami zabývat?

Rychlokurz: Výkon grafických karet

Pokud mluvíme o výkonu, míníme tím téměř výhradně výkon ve 3D hrách. Na ploše operačního systému je téměř lhostejno, zda máte akcelerátor v ceně týdenní dovolené v Karibiku nebo integrované grafické jádro přímo na základní desce. A pokud patříte k méně početné skupině lidí modelující v CAD systémech, mají pro vás výrobci stejně připraveny jiné řady karet s důrazem na výkon v OpenGL aplikacích.

Pokud mluvíme o výkonu, míníme tím téměř výhradně výkon ve 3D hrách. Na ploše operačního systému je téměř lhostejno, zda máte akcelerátor v ceně týdenní dovolené v Karibiku nebo integrované grafické jádro přímo na základní desce. A pokud patříte k méně početné skupině lidí modelující v CAD systémech, mají pro vás výrobci stejně připraveny jiné řady karet s důrazem na výkon v OpenGL aplikacích.

Základní orientace mezi jednotlivými modelovými řadami je v podstatě jednoduchá. Platí pravidlo, že vyšší číslo má i vyšší výkon, ale pozor, jen v dané generaci výrobků. Generace se od sebe navzájem většinou liší prvním číslem v označení. Například Radeon 3000 a 4000 jsou po sobě následující dvě generace grafických karet. Zato modely 4670 a 4850 jsou dvě různé modelové řady z generace 4000, kde druhá jemnovaná nabízí vyšší výkon.

Paradox vylepšených verzí

Problém ale nastává ve chvíli, kdy má jedna modelová řada více mutací, což platí především pro levnější karty. Tak například GeForce 9500GT můžete pořídit s pamětmi DDR2 i DDR3 s frekvenčním rozsahem od 800MHz do 1800MHz. A to nejlepší je, že ceny sahají od 1300Kč po 1900Kč, protože v této relaci si už můžete pořídit o třídu vyšší 9600GSO s o polovinu vyšším výkonem.

U levnějších karet proto není tak těžké určit, zda je lepší si připlatit za vylepšenou variantu nebo už se rovnou porozhlédnout po vyšší řadě. S rostou cí cenou to už tak jednoduché být nemusí. Například mezi grafickými kartami GeForce GTS 250 a GeForce GTX 260 je výkonnostní rozdíl v průměru 17%. Levnější GTS 250 přitom koupíte už za 3 000Kč, zatímco GTX 260 až od 4 500. To dává výrobcům solidní prostor k výrobě kdejakých „Super“ verzí, aby výkonnostní manko stáhly.

Foto: msi.com.tw, Novinky

U Microstar International (MSI) si hlavu ze složitých názvů rozhodně nedělají. Vylepšené edice se jmenují OC nebo třeba OC2, podle anglického výrazu pro přetaktování - overclocking.

Tajemství hyper-edicí

Celé kouzlo tkví ve zvýšeném taktu grafického jádra, případně i pamětí grafické karty. Prostě trošku zvednete takt GPU a voila – kartu v barevnější krabici nabízíte o tři stovky dráž. Pokud se chcete jako výrobce odlišit ještě víc, přihodíte k nabídce lepší (nebo aspoň odlišný) chladič. To se ale nutně projeví na ceně výrobku, takže různé edice jednoho výrobce až na výjimky používají stejné chladiče kvůli snížení nákladů.

Celé kouzlo tkví ve zvýšeném taktu grafického jádra, případně i pamětí grafické karty. Prostě trošku zvednete takt GPU a voila – kartu v barevnější krabici nabízíte o tři stovky dráž. Pokud se chcete jako výrobce odlišit ještě víc, přihodíte k nabídce lepší (nebo aspoň odlišný) chladič. To se ale nutně projeví na ceně výrobku, takže různé edice jednoho výrobce až na výjimky používají stejné chladiče kvůli snížení nákladů.

Protože přetaktování grafické karty není pro běžného uživatele schůdné řešení, mohou si díky takovýmto edicím pořídit již od výroby přetaktovanou kartu. Vše je kryté zárukou, není potřeba se obávat problémů se stabilitou, takže vlastně proč ne. A navíc je tu onen lepší pocit, který se s koupí každé „nadkarty“ určitě dostaví. Zkuste se ale zeptat z druhé strany: „Přináší takovéto přetaktování výrobcem znatelné zlepšení výkonu?“

Foto: asus.com, Novinky

Dále než ostatní zašla firma ASUS, která u svých Matrix edicí umožňuje i zvyšovat provozní napětí jádra, a tím dosáhnout i vyšší pracovní frekvence, než je obvyklé.

Porovnání referenční a vylepšené verze

Odpověď hledejme v přímém porovnání. Vybrali jsme si velmi populární Radeon 4850 v provedení Gainwadr GS. Hlásky GS značí u tohoto výrobce přetaktované Golden Sample, tedy zlaté kousky. Oproti nejlevnějšímu akcelerátoru 4850 s referenčními takty se liší o 200Kč. Změny oproti referenční kartě najdete v následující tabulce:

4850 referenční4850 GSRozdíl
Jádro625 MHz700 MHz12 %
Paměti2000 MHz2200 MHz10 %

Od karty můžeme tedy očekávat teoretické zlepšení asi o 10%, protože paměti mají u Radeonu 4850 vyšší váhu ve výsledku než zvyšování taktu jádra. Ostatně vyšší řada 4870 používá identické jádro taktované na 750MHz, tedy nikoliv o mnoho výše. Rozdíl zde tvoří hlavně paměti GDDR5 s taktem 3600MHz.

Foto: mas, Novinky

Průměrný počet snímků grafické karty Radeon HD 4850 (GS) ve hrách Crysis, Mass Effect a Far Cry2. Testováno v rozlišení 1680 x 1050 při AA 4x, AF 16x a maximálních detailech hry.

Pro ověření teoretického předpokladu jsme kartu prohnali třemi herními testy. Výsledky dopadly podle očekávání. Rozdíl není fixní, ale zvětšuje se či zmenšuje podle požadavků jednotlivých her. A ačkoliv Far Cry2 poněkud překonává očekání, ostatní hry tento výkyv kompenzují, hlavně u Mass Effectu vyšší takty mnoho nepomohou.

Foto: mas, Novinky

Minimální počet snímků grafické karty Radeon HD 4850 (GS) ve hrách Crysis, Mass Effect a Far Cry2. Testováno v rozlišení 1680 x 1050 při AA 4x, AF 16x a maximálních detailech hry.

Nejen průměrné snímky jsou důležité, stejně tak se počítá i minimum. Tady narazíte na velmi podobný scénář, i když... Vynecháme-li optimistický Far Cry2, zbylé hry ukazují jen minimální zlepšení. U Crysis o 1 snímek za vteřinu, u Mass Effect dokonce stejné minimum. Neděste se nízkých hodnot, testovali jsme ve velmi náročném nastavení, abychom vyloučili vliv procesoru a nechali vše na grafické kartě (rozlišení 1680x1050, AA 4x, AF 16x).

Slovo závěrem

Prohlédnete-li si výsledky, je jistě patrné zvýšení výkonu u GS edice grafické karty. Za peníze navíc opravdu něco dostanete, ale co? Herní výkon vyšší o 10%. Jenže dokážete poznat rozdíl mezi 30 a 33 snímky za vteřinu?Jde jen o minimální zlepšení, které na hratelnost prakticky nemá vliv. Pokud úroveň snímků klesne pod úrveň hratelnosti na běžné edici, přetaktovaná vás už nezachrání.

Prohlédnete-li si výsledky, je jistě patrné zvýšení výkonu u GS edice grafické karty. Za peníze navíc opravdu něco dostanete, ale co? Herní výkon vyšší o 10%. Jenže dokážete poznat rozdíl mezi 30 a 33 snímky za vteřinu?Jde jen o minimální zlepšení, které na hratelnost prakticky nemá vliv. Pokud úroveň snímků klesne pod úrveň hratelnosti na běžné edici, přetaktovaná vás už nezachrání.

Nemohu vysloveně prohlásit, že všechny vylepšené karty jsou zbytečným mrháním prostředků. Prokazatelně jsou totiž lepší než referenční, navíc existují i světlé výjimky taktované opravdu zásadně výš. Nicméně průměrná „superedice“ se z pragmatického hlediska uživateli nevyplatí. Když začne být ta referenční dýchavičná, 10% výkonu navíc situaci nezvrátí.

Reklama

Výběr článků

Načítám