IBM věří, že nové serverové prostředí spotřebuje zhruba o 80 procent méně energie než stávající konfigurace. Výměna a demontáž tisícovek serverů by se měla odehrát v průběhu následujících pěti let.

Technologie, s níž pracují mainframe systémy, rozděluje systémové zdroje mainframu, včetně jeho výpočetních cyklů, síťových a úložných kapacit a paměti, mezi mnoho "virtuálních" serverů. Každý virtuální server funguje jako skutečný, fyzický stroj. Podle IBM bude při této migraci bude využita pouze část každého mainframu, takže zde zůstane dostatečný prostor pro další růst.

Díky výměně 3 900 serverů s vlastními napájecími zdroji za 30 mainframů se předpokládá úspora energie v objemu odpovídajícímu potřebám menšího města. Úspory se počítají i v oblasti nákupu a licencování softwaru. Ten se prodává podle počtu procesorů. Nové mainframy jich budou obsahovat výrazně méně než stávajících 3 900 serverů. Projekt také uvolní technický personál IBM od úkolů spojených s administrací systémů. Budou se moci věnovat projektům s vyšší přidanou hodnotou, jako je návrh a příprava řešení pro zákazníky.

Podle analytiků z IDC v roce 2006 překonaly výnosy z mainframe systémů výnosy z platformy s operačním systémem Microsoft Windows. Mainframy zvládají jiné typy úloh - včetně Linux a Java aplikací. Díky tomu by měl tento růst i nadále pokračovat.

IBM v současnosti provozuje datová centra na ploše přes 743 000 metrů čtverečních (zhruba 140 fotbalových hřišť). Jejich hlavní centra leží v amerických státech New York, Connecticut, Colorado, ve Velké Británii, Japonsku a Austrálii. Od roku 1997 konsolidovala IBM svých 155 strategických datových center do sedmi lokalit.