Prakticky veškerý hluk linoucí se z PC skříně je způsoben mechanickou činností jednotlivých komponent. V následujících odstavcích si rozebereme jednotlivé komponenty tvořící hluk a jejich správný výběr.

Mechaniky vyměnitelných médií

Disketovou jednotku a její "chroupání" záznamových kotoučů vzhledem k tomu, že se již stává muzejním kouskem hardwaru a v řadě počítačů již ani nemá své místo, pomineme.

Jednotka CD/DVD - při své maximální rychlosti je velmi hlučnou komponentou. Naštěstí její chod v maximálních otáčkách není trvalý. V případě přehrávání muziky nebo filmů, což je dlouhodobější záležitost, při které hluk vyloženě ruší, naštěstí neběží ve své maximální rychlosti, ale obvykle pomaleji 1 - 2x.

Při této rychlosti jsou CD/DVD mechaniky relativně tiché. Pokud je potřeba postavit opravdu velmi tiché PC (např. pro multimedia do obývacího pokoje, nahrávací studio, ... ) je třeba věnovat zvýšenou pozornost výběru i této komponentě nebo speciálním programům, které dokáží otáčky mechaniky automaticky snižovat.

Obecně jsou velmi tiché CD mechaniky používané v noteboocích a některých především značkových sestavách malých rozměrů, ve kterých je CD pevně uchyceno na střed pomocí kuliček. Ztišení hlučné mechaniky je pro běžného uživatele prakticky nemožné.

Pevný disk (HDD)

U HDD jsou propastné rozdíly v hlučnosti jak samotného točení ploten disku, tak aktivity zařízení (čtení a zápis). Některé HDD jsou obecně hlučnější (např. Seagate Barracuda) nebo tišší (např. Samsung Spinponit).

Avšak ani toto není spolehlivým měřítkem - jiné série totožného modelu mohou být velmi tiché, druhé vám naopak při chodu svým pískáním doslova trhají uši. Před samotným nákupem je vhodné vyhlédnout si konkrétní model (například podle recenzí), fajnšmekři si v prodejně domluví předvedení daného přístroje. 

Hlučný pevný disk lze utišit vhodným anti-vibračním kitem, pomocí kterého je 3,5" HDD instalován do 5,25" pozice. Anti-vibrační kit, díky své konstrukci, zároveň napomáhá lepšímu odvodu tepla. S pískajícími motorky si však neporadí ani 100 anti-vibračních kitů. Solidní prodejci jsou však ochotni takovéto nepodarky vyměnit za jiný model...

Větráky

Činností vzduchových ventilátorů vzniká vůbec nejvíce hluku produkovaného počítačovou sestavou. Šelesty vznikají jak samotným chodem motoru a ložisek, tak především vířením vzduchu.

Hluk motorku je v případě modelu s kvalitními ložisky (kuličková, kapalinová, magnetická) vcelku zanedbatelný. Horší je to s rozpohybovaným vzduchem. Vhodnější jsou proto větráky s větším průměrem, neboť jim ke stejnému chladícímu výkonu jako má model s menšími lopatkami stačí otáčet se pomaleji.

Velmi efektivním způsobem, jak snížit hlučnost ventilátorů, je řízení jejich otáček. Proto je dobré volit ventilátory, které tuto funkci podporují. Řízení otáček ventilátoru pak může zajišťovat základní deska (MB), která má k dispozici údaje o teplotě z CPU a chipsetu. Tuto funkci je nutné v BIOSu povolit.

Řízení otáček jednotlivých ventilátorů je také možno zajistit přídavným modulem, obvykle instalovaným v jedné 5,25" pozici nebo přímo ve skříni. Takový modul pak umí automaticky nebo ručně nastavovat otáčky jednoho nebo několika ventilátorů. K dispozici bývá patřičný počet teplotních sond, které se umístí na inkriminovaná místa (chladiče CPU, VGA, chipset nebo na tělo HDD).

Je třeba si uvědomit, že čím výkonnější komponenty máme ve skříni, tím více bude vyprodukovaného ztrátového tepla. U výpočetní techniky obecně platí, že 100% příkonu se mění na teplo. Nejobyčejnější sestava má příkon cca 150W. Není ovšem problém se s výkonným CPU, VGA a několika HD dostat třeba k 500 W, což je výkon dříve běžně používaných koupelnových přímotopů! Toto teplo musí ze skříně bezpodmínečně pryč jinak se v důsledku přehřátí komponent snižuje stabilita systému, v horším případě začínají komponenty rovnou hořet.

Nadšenci počítače utopí ve vodě
Velmi efektivním způsobem odvedení tepla ze skříně je použití vodního chlazení - tzv. "vodníka". Voda je mnohem efektivnějším médiem pro odvod tepla, především kvůli výrazně vetší tepelné kapacitě, oproti vzduchu. Na chladičích CPU, VGA event. chipset pak nejsou větráky, ale je na ně napojen systém hadiček odvádějící ztrátové teplo ze skříně do chladiče umístěného vně skříně. Tato metoda je čím dál tím častěji používána i ve velkých datacentrech s vysokým stupněm integrace (až 20kW na jeden rack!). Výkonné servery se pak kromě napájení, LAN a KVM připojují i ke speciálním okruhům studené (chladící) a teplé (ohřáté) vody.

Skříň

Poslední komponentou, která výrazně ovlivňuje hlučnost a kvalitu chlazení celé sestavy, je samotná skříň ve které je PC sestaveno. Nekvalitní skříň vyrobená z příliš tenkých plechů se může v důsledku chvění způsobených mechanickou činností jednotlivých komponent, rozvibrovat  a vydávat výrazně rušivé zvuky. Proto je třeba i tomuto "kusu železa" věnovat při výběru patřičnou pozornost.

Ztišení nové, ale i stávající skříně je možné provézt jejím vylepením speciální tišící hmotou čímž se sníží přenos vibrací jednotlivých komponent sestavy na skříň a zároveň zvýší hlukový útlum skříně. Tišící hmota je složena ze třech vrstev o celkové tloušťce 12 mm.

Nutno podotknout, že se z akustického hlediska jedná o kvalitní útlumovou složku, což však sebou ruku v ruce nese i velmi dobré tepelně izolační vlastnosti. Přicházíme tak ve významné míře o velké plochy skříně, které jinak sálají přebytečné ztrátové teplo do prostoru. V případě vylepení skříně touto hmotou je třeba ve skříni zajistit dostatečnou cirkulaci vzduchu pro uchlazení všech komponent sestavy. Především je potřeba velmi dobře zvážit zalepovaní větracích otvorů skříně.