Procesor je produktem inovativního vývojového programu "Tera-scale computing, jehož cílem je příprava osobních počítačů a serverů s výkonem jeden teraflops - neboli biliónu operací za sekundu. Technické detaily o tomto čipu budou zveřejněny tento týden na výroční konferenci ISSCC (Integrated Solid State Circuits Conference) v San Francisku.

:. Mikročip s 80 jádry. Foto: Intel

Výkon v řádu "Tera" a schopnost přesouvat terabyty dat budou hrát v budoucnosti počítačů klíčovou úlohu - například umělá inteligence, okamžitá videokomunikace, fotorealistické hry, hledání multimediálních dat a rozpoznávání řeči v reálném čase - kdysi považované za vědeckou fantazii - se mohou stát běžnou praxí.

Čip s 80 jádry se na trh ještě nedostane

Intel v tuto chvíli neplánuje uvedení tohoto čipu s výpočetními jednotkami pracujícími s plovoucí desetinnou čárkou na trh. Výzkumný projekt "Tera-scale" je pouze základním nástrojem k hledání nových možností procesorů, funkčnosti jader a způsobů propojení čipů mezi sebou a s počítačem, které umožní co nejlepší přenosy dat.

:. Detail mikročipu s 80 jádry. Foto: Intel

Zcela poprvé bylo výkonu jednoho Teraflops dosaženo v roce 1996 na superpočítači ASCI Red Supercomputer postaveném Intelem pro Sandia National Laboratory. Tento počítač zabíral plochu 186 metrů čtverečních, pohánělo jej téměř 10 000 procesorů Pentium Pro a k provozu potřeboval 500 kilowattů elektrické energie. Nyní vědci společnosti Intel dosáhli stejného výkonu na jednom vícejádrovém čipu.

Vyniká nízkou spotřebou

Za zmínku rovněž stojí fakt, že tento výzkumný čip s 80 jádry dosahuje výkonu jeden teraflops při spotřebě pouhých 62 wattů - méně než potřebuje řada současných jednojádrových čipů.

Unikátní čip používá inovativní "dlaždicovou" konstrukci, kde jsou malá jádra replikována jako "dlaždice", což zjednodušuje návrh čipu s mnoha jádry.

Teraflops čip obsahuje rovněž architekturu "síť v čipu", která se podobá mřížce a umožňuje super-vysokorychlostní komunikaci mezi jádry dovolující přenášet uvnitř čipu data rychlostí až terabits za sekundu. Výzkum byl rovněž zaměřen na systém nezávislého vypínání a zapínání jader, který by zajistil funkčnost pouze těch jader, které jsou pro danou úlohu potřeba, a zvýšil tak efektivitu využití energie.