Hlavní obsah
Ilustrační foto Foto: Profimedia.cz

Tři pětiny dětí při registraci na sociální síť lžou

Téměř tři pětiny dětí, které používají nějakou sociální síť, při zakládání svého profilu lhaly. Nejčastějším důvodem byla věková hranice nutná pro registraci, kvůli které 72 procent dětí muselo uvést vyšší věk. Více než třetina dětí odůvodnila uvádění nepravdivých informací tím, že tak chtěla chránit své bezpečí. Vyplynulo to z výzkumu pro Českou radu dětí a mládeže (ČRDM) mezi tisícovkou dětí od deseti do 18 let.

Ilustrační foto Foto: Profimedia.cz
Tři pětiny dětí při registraci na sociální síť lžou

Hranice pro přístup dětí na sociální sítě bez souhlasu rodičů je 13 let. Nová unijní pravidla o ochraně osobních údajů (GDPR) ale umožňují členským zemím stanovit hranici v rozmezí 13 až 16 let a česká vláda ji chce zvýšit na 15 let, což ale řada expertů včetně České rady dětí a mládeže nedoporučuje.

Právě věková hranice byla nejčastěji důvodem lhaní při registraci na internet u dětí mladších 13 let.

Rodiče a účty na sociálních sítích

Podle zjištění ČRDM jsou ale rodiče, minimálně z pohledu dětí, dobře informováni o zřizování profilů na sociálních sítích. Vždy nebo většinou o tom vědělo 89 procent rodičů. Z hlediska věku o tom byli nejčastěji informováni rodiče těch nejmladších od deseti do 12 let, kdy o zřizování účtu svých potomků na sociálních sítích vždy nebo většinou vědělo 94 procent rodičů. Ale i v nejstarší skupině dětí, 16 až 18 let, měla o tom povědomí většina rodičů, konkrétně 88 procent.

Rada dětí a mládeže ve výzkumu rovněž zjišťovala, jak děti vnímají obecné nebezpečí na internetu. To, že jeho používání může být nebezpečné, si přitom uvědomuje 87 procent dětí. "Můžeme konstatovat, že o rizicích na internetu je nějak informována takřka celá populace dětí starších deseti let, nad 13 let je taková neinformovanost výjimečná," uvedla ČRDM.

S kým se ve skutečnosti baví?

Jako největší riziko na internetu děti vnímají to, že neví, s kým se na něm ve skutečnosti baví, a že někdo může zneužít jejich fotografie či videa nebo na nich lákat osobní informace. Rizikem je podle dětí i to, že jim někdo může na internetu vyhrožovat, může je po internetu pronásledovat nebo je může okrást při placení přes internet.

"Vnímání jednotlivých rizik v dílčích tříletých věkových skupinách je velmi obdobné. Jediné riziko, jehož váha s věkem výrazně narůstá, je uvědomění si možnosti okradení při platbě přes internet," uvedla rada dětí a mládeže.

Odstrašující film Seznamu ukazuje tragické následky kyberšikany

Jak tragické mohou být následky kyberšikany, ukazuje nový film Na hory. Šestnáctiminutový debutový snímek režiséra Braňa Holička vypráví příběh mladého chlapce, který se stal obětí vydírání na internetu. Film vznikl v rámci projektu Seznam se bezpečně, za kterým stojí společnost Seznam.cz.

„Film vypráví o tom, co našim dětem může způsobit obyčejné brouzdání po internetu, a ukazuje, jací se na něm pohybují lidé,“ vysvětlil Braňo Holiček, který se ujal režie nového snímku a zároveň patří k dlouhodobým ambasadorům projektu Seznam se bezpečně.

Nejspíše i proto si uvědomuje, jak důležitá je mezi mladistvými osvěta. „Je děti potřeba neustále upozorňovat nejen na přínosy, ale i rizika, která online svět přináší,“ doplnil Holiček.

Hlavní roli si ve filmu Na hory zahrál Lukáš Veřtát, role jeho rodičů pak ztvárnili Martin Finger a Gabriela Míčová. [celá zpráva]

Čtyři z pěti dětí podle ní uvedly, že se o rizicích na internetu baví ve škole. Dalším nejčastějším zdrojem informací jsou rodiče, se kterými se o této problematice baví 63 procent dětí, nejčastěji ale ty mladší. Děti nejstarší věkové skupiny si o nich častou čtou na internetu nebo o tom viděly pořad v televizi.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků