Hlavní obsah
Evropský komisař pro dopravu Antonio Tajani na tiskové konferenci v Bruselu uvedl, že satelitní navigační síť Galileo by měla plně fungovat nejpozději v roce 2014. Foto: Profimedia.cz

Navigační systém Galileo má nabízet podobné služby jako GPS, ale přesnější

Evropský navigační systém Galileo, jehož sídlo by mohlo být v České republice, si klade za cíl odstranit závislost na americkém systému GPS. Galileo by stejně jako GPS měli využívat běžní uživatelé, nabízet bude především navigaci pro řidiče.

Evropský komisař pro dopravu Antonio Tajani na tiskové konferenci v Bruselu uvedl, že satelitní navigační síť Galileo by měla plně fungovat nejpozději v roce 2014. Foto: Profimedia.cz
Navigační systém Galileo má nabízet podobné služby jako GPS, ale přesnější

Nový systém Galileo bude určen převážně pro civilní a jen okrajově pro obranné účely, zatímco GPS i jeho ruská obdoba GLONASS jsou původně armádními projekty; umožňovaly přesně určit vojenským jednotkám jejich pozice kdekoli na Zemi.

Galileo nabídne v podstatě stejné možnosti, jaké mohou s GPS využívat běžní lidé, tedy především navigaci pro řidiče. Poskytovat by měl také vylepšení bezplatné služby, které má občany varovat před nejrůznějšími druhy nebezpečí a jeho součástí by měla být i služba, která umožňuje přijímat nouzový signál vysílaný loděmi, letadly či osobami.

Zpoplatněná bude služba, která poskytne ještě větší přesnost a větší datový tok. Tu by mohli využívat třeba geodeti při zaměřování pozemků. Důležité bude také uplatnění nadstavbových aplikací, které budou Galileo využívat. Jde například o sledování kontejnerů, mýtné systémy nebo systémy pro sledování životního prostředí a zemědělské výroby.

Větší přesnost, pět druhů signálů 

Nový navigační systém má nabídnout větší přesnost než GPS nebo GLONASS; americký systém umožňuje zaměřit polohu s přesností zhruba na 15 metrů a ruská satelitní síť pracuje s odchylkou 50 metrů, Galileo má standardně nabídnout odchylku v řádu pouhých metrů. Má vysílat pět druhů signálů - zdarma dostupný veřejný, kódovaný pro komerční využití, zabezpečený signál například pro přesnou navigaci letadel nebo vlaků, signál pro pátrání na moři a v nehostinných oblastech a šifrovaný pro potřeby evropských států.

Určení výšky a pozice na Zemi je založeno na zjištění, jak daleko se v daném okamžiku nachází přijímač od alespoň čtyř satelitů. Tato vzdálenost se měří podle toho, jak dlouho každý z rádiových signálů putuje od družice k přijímači. Zatím jsou na oběžné dráze pouze dva satelity, celkem jich má být 30, z toho tři záložní. Pro plné spuštění systému jich bude stačit 18.

Kdy a za kolik 

Systém Galileo, na kterém se EU dohodla v roce 2002, má stát 3,5 miliardy eur (asi 90 miliard korun). Původně měla 1,5 miliardy na rozjezdovou fázi do roku 2008 zaplatit EU a mezivládní Evropská vesmírná agentura, další náklady, odhadem přes dvě miliardy eur, měla z nejvýše třetiny uhradit společná pokladna EU a zbytek soukromý sektor. Ale poté, co konsorcium velkých evropských firem kvůli obavám o ziskovost projektu od vybudování Galilea v podstatě odstoupilo, unie rozhodla financovat projekt z unijních prostředků, zatímco soukromý sektor by pak financoval provoz Galilea.

Spuštění Galilea bylo neustále posouváno, podle současných informací by měl začít plně fungovat v roce 2014. Úřad pro dohled nad evropským globálním navigačním družicovým systémem (GSA) byl zřízen jako agentura EU v červenci 2004 a z Bruselu, kde nyní působí, by se mohla stěhovat již v polovině příštího roku.

Spolupráce na vybudování systému

Po výběrovém řízení rozhodla letos v lednu Evropská komise, že vybudování systému zajistí firmy z Itálie, Německa a Francie.

Výstavbu prvních 14 satelitů zajistí německá OHB System AG, francouzská Arianespace zajistí jejich vynesení do vesmíru a italská ThalesAleniaSpace poskytne potřebnou systémovou podporu pro celý systém.

Jak a kdy vznikli předchůdci Galilea

Jako první z dnešních sítí navigačních satelitů vznikl americký Global Positioning System (GPS). První z jeho družic byla vypuštěna už v roce 1978. Tento původně vojenský systém si hlavně v 90. letech získal přízeň i v civilním sektoru. Sovětský GLONASS se začal rodit počátkem 80. let, první satelit se objevil na oběžné dráze v roce 1982.

Nové navigační terminály Galilea mají při výpočtu polohy využívat jak evropské satelity, tak existující družice amerického a ruského systému. Přijímače kombinující GPS a GLONASS existují už dnes.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků