Článek
Jde o významný úspěch, uvedla IBM v tiskové zprávě, protože obvod byl vyroben standardními polovodičovými postupy. Místo propojování jednotlivě vyrobených součástek je základem všech jeho komponent jediná molekula.
Uhlíková nanovlákna, která byla použita pro vutvoření integrovaného obvodu, vypadají jako mikroskopické role drátěného pletiva, avšak jsou 50ti tisíckrát tenčí než lidský vlas. Mají jedinečné vlastnosti, díky nimž mohou být schopna přenášet vyšší hustoty proudu než vodiče používané v dnešních tranzistorech. Vzhledem k jejich menší velikosti to může umožnit další miniaturizaci čipů.
"Tranzistory z uhlíkových nanovláken mají potenciál výkonově překonat nejmodernější křemíková zařízení," sdělil Dr. Chen, viceprezident pro vědu a technologie v divizi IBM Research. "Vědci se však dosud soustředili jen na výrobu a optimalizaci jednotlivých tranzistorů z uhlíkových nanovláken. Teď můžeme posoudit potenciál uhlíkových nanovláken v celých obvodech, což je nezbytný krok směrem k integraci nové technologie s existujícím procesem výroby klasických čipů."
Kruhový oscilátor
Obvod vyrobený týmem IBM byl kruhový oscilátor, tedy obvod, který výrobci čipů obvykle vyrábějí při testování nových výrobních procesů a materiálů. Na tomto produktu jsou zdůrazněny některé vlastnosti, které mohou být dobrým ukazatelem toho, jak budou nové technologie fungovat v celých čipech.
Co je to "nanotube"?
Uhlíková molekula, která svým vzhledem připomíná válec o průměru jednoho až dvou nanometrů (1 x 10^-9m) a délce kolem jednoho milimetru. Tyto útvary byly náhodně objeveny v roce 1990 japonskou laboratoří společnosti NEC.
V roce 1998 vyvinuly společnosti IBM a NEC první tranzistory z nanovláken. Předpokládá se, že v roce 2010-2015 alespoň částečně nahradí křemík užívaný pro výrobu čipů.
Využití nanovláken se v budoucnosti předvídá obrovský rozmach - zasáhnout mají stavební, automobilový, elektrotechnický, ale i oděvní a chemický průmysl.
Vývojáři IBM dodali, že integrací celého obvodu okolo jediného nanovlákna dosáhli téměř miliónkrát vyšších rychlostí, než bylo demonstrováno dříve u obvodů tvořených několika nanovlákny. Avšak stále se jedná o nižší rychlosti, než jakých dosahují současné křemíkové čipy. Zástupci IBM ale věří, že se jim novými procesy nanovýroby nakonec podaří dosáhnout mnohem vyššího výkonového potenciálu.