Článek
Simulace pražského metra
Jak jsem již řekl v úvodu, počítačové hry mi umožnili i stát se kapitánem atomové ponorky nebo pilotem stíhačky, ale něco tak obyčejného, jako je pražské metro, mi zůstávalo odepřeno. Až dodnes.
Při bloumání hlubinami internetu jsem totiž narazil na simulaci řízení vlaku na lince B, konkrétně z Černého mostu až na Zličín. Hned na úvod ovšem musím říci, že pokud čekáte nějakou realistickou simulaci, pak budete určitě zklamání - chybí ze totiž všechny textury a samotná grafika se odehrává jen jaksi v náznaku. Zato realističnost hraní samotného je téměř dokonalá - na trati se vykytují všechna možná návěstidla a semafory, musíte dodržovat grafikon, mačkat tlačítko bdělosti, pouštět staniční hlášení - zkrátka všechno jako ve skutečnosti.
Z toho důvodu má hra taky docela obtížné ovládání, respektive samotná pravidla, takže rozhodně se doporučuji nejdříve porozhlédnout po autorových stránkách, kde se dozvíte vše potřebné, včetně toho, že pro hraní budete potřebovat doplněk pro prohlížení virtuální reality.
Tentokrát jsem udělal výjimku a hře neudělil žádné číselné ohodnocení - podle mého by zasloužila osm nebo devět bodů z deseti (podle toho, jak mě zaujala), ale věřím, že spousta lidí na tom bude právě opačně. A ani jsem nechtěl udělat průměr a dát 5/10, protože to je hodnocení pro hry průměrné a obyčejné, což Simulace pražského metra rozhodně není.
Horrorween
Nevím, jestli jste to postřehli, ale minulý týden si za oceánem a nejenom tam milióny dětí navlékly převlékly do masek, aby pak za zsinalého svitu vydlabaných dýní bloudily po ulicích a pod pohrůžkou násilí vyžadovaly vysokokalorické pochutiny po všech lidech v okolí. Ano, správně, Halloween.
K tomuto datu vychází spousta her, jedna horší než druhá, a proto se s nimi zde vůbec nesetkáte; Horrorween je však výjimka potvrzující toto pravidlo. Vzdáleně totiž připomíná Phobii, totální herní masakr mimozemských brouků.
Slovo připomíná je zda však více než na místě - je sice totožné ovládání (šipky pro chození a myš pro míření a střelbu), ale grafika je o dost chudší stejně tak jako hra samotná - obsahuje pouze jednu úroveň. V ní na vás v ponurém prostředí hřbitova odevšad vylézají zombie, které odměňujete dávkou z plazmové pušky. Ke všemu hraje ponurá hudba.
Ze začátku je vše legrace, postupem času ale zjišťujete, že hra je poměrně jednotvárná, nudná a navíc i docelatěžká.
Marble Crazy
Jak jsem slíbil, na konec dnešního vydání mám něco logického, u čeho si můžete odpočinout od předchozích hrůzných zážitků, ať už získaných v metru nebo na hřbitově. Nečekejte však, že budete odpočívat doslovně - Marble Crazy je totiž z rodu logicko-akčních her.
Využívá přitom starého a dobře osvědčeného terisoidného principu, tj. skládání do řad. Vidíte matici složenou z kuliček, přičemž jednotlivými sloupci můžete vertikálně pohybovat a snažit se tak přemístit čtyři stejně barevné kuličky vedle sebe. Ty následně zmizí, což je obzvláště výhodně, protože z obou stran neustále padají další a další.
Celá hra je hezky svižná, stejně jako grafika. Body navíc si Marble Crazy zaslouží i za možnost hrát jak sám proti počítači, tak ve dvou.
Nejasnosti ohledně stahování, instalace nebo hraní her? Čtěte tento článek.
