Fujifilm FinePix S6500fd

Zlevňování digitálních zrcadlovek vede ke stavu, kdy se zájem kupujících obrací buď k malinkým kompaktům do kapsy nebo právě k větším a podstatně dražším digitálním zrcadlovkám. Ultrazoomy tak trochu vypadávají z módy, ale to rozhodně neznamená, že by mizely úplně.

Slůvkem ultrazoom označujeme kompaktní fotoaparát s objektivem o velkém rozsahu ohniskových vzdáleností. Většina hobby fotografů vlastně ani termín ohnisková vzdálenost nezná, používá marketingově zažitý termín zoom. Jde prakticky o to samé až na to, že zoom má lehce dezinformační charakter. Objektivy se stejným zoomem se mohou vcelku značně lišit. U modelu S6500fd nabývá hodnota zoom 10,7x, ale hlavní lákadlem je minimální ohnisková vzdálenost 28mm.

I slovo kompaktní, především potom ve vztahu se ultrazoomem, může někoho vyvést z rovnováhy. Většina z nás jej chápe jako označení velikosti - kompaktní = malý. Ve skutečnosti tak ale označujeme fotoaparáty s objektivy napevno uchycenými k tělu fotoaparátu. Kompaktní zde tedy znamená celistvý.

Především snímací čip s rozlišením 6,3MPx. Na dnešní poměry to možná není mnoho, ale kdo netiskne fotografie větší než A4, tomu to vadit rozhodně nemusí. A rozlišení 2800x2100 je pro prohlížení na monitorech úhlopříčky i 24" víc než dostačující.

Chloubou ultrazoomu je jeho objektiv s ohniskovou vzdáleností 28-300mm při světelnosti 2,8 až 4,9. Na fotoaparát pod deset tisíc korun opravdu nevídané údaje. Pokud k tomu připočteme i rozsah uzávěrky 30s - 1/4000s a podporu bezztrátového formátu RAW, musí být jasné, že tahle záležitost patří do rukou zkušenějšího fotografa.

Ostatně tomu odpovídá i programová výbava. Kromě plně automatického režimu je k dispozici režim focení s upřednostněním uzávěrky či clony i plného manuálu. Další možnosti zahrnují nastavení měření expozice (střed, zónově, zónově s důrazem na střed), velký výběr rozsahu citlivosti ISO od 100 do 3200, režim makro a supermakro.

Kdo chce s FinePixem S6500fd fotografovat stylem namiř a stiskni, bude nejspíš zklamán. Což o to, reakce fotoaparátu jsou rychlé stejně jako ostření, ale v základním nastavení fotoaparát dost často přesvětluje snímky a fotí na zbytečně dlouhý čas. A vzhledem k tomu že není vybaven stabilizátorem obrazu, může být výsledek často neostrý až máznutý.

S problematickou ostrostí souvisí nastavení citlivosti ISO. Fotoaparát v dobré víře nastavuje citlivost co nejnižší, aby nebyl v obraze zbytečný šum, ale to potom znamená delší čas uzávěrky. Za šera je proto lepší ISO nastavit ručně.

S fotoaparátem jsem si nejlépe rozuměl, když jsem si časy nastavoval sám. Automatika se v tomto případě stará o nastavení clony, a když to přeženete, dá vám to jasně najevo. Také je dobré zapnout zónové měření expozice, aby nedocházelo k přesvětlování snímků vlivem tmavého středu. Vždyť fotoaparát měří expozici na celkem 256 bodech snímku! Je škoda nechat takový potenciál ležet ladem.

Sami si můžete nastavit tradičně i vyvážení bílé. Ve většině případů funguje dobře i volba auto, ale občas má sklony k zelenému tónování. Tuhle chybičku však hravě upravíte v kdejakém editoru na počítači.

Nebudu tajit, že manuální ostření není moc povedené. Zásadní problém je ten, že hledáček, ať už LCD na zadní straně či EVF uvnitř těla, má nízké rozlišení a špatně se tak určuje ostrost. Především u tmavých snímků je to nereálná záležitost a je nutné přizvat na pomoc automatiku.

Když ale pomineme malé rozlišení hledáčku, je tu ještě jeden háček. Kroužek pro ostření je napasovaná velmi blízko u těla fotoaparátu, takže není snadné s ním otáčet. Hlavní překážkou je předsunutý blesk, pod který se prstem prostě nedostanete.

Pro neznalé oko se jeví fotografie velmi povedené. Šum snímacího prvku je na mimořádně nízké úrovni (v rámci cenové kategorie), rozsah barev a jejich podání je taktéž velmi dobrý. I snímky krajiny při západu jsou velmi dobře prokreslené a šum fotografií pořízených v noci nepřekračuje únosnou mez.

Když ale zkoumáte například větve stromů nebo světelné odlesky na předmětech, najdete zcela jistě chromatickou vadu (aberaci). Ta je hodně patrná a je asi jedinou opravdovou pihou na kráse jinak dobrých fotografií. Protože druhá nejsledovanější vada vinětace (tmavnutí k okrajům), se na většině snímků nedá ani pozorovat.

Fujifilm S6500fd seženete v obchodech za necelých 8 000 Kč včetně DPH. A pokud přihlédnu k této opravdu atraktivní ceně, musím fotoaparát za předvedené výkony jednoznačně pochválit. Pravda, fotoaparátu chybí optická stabilizace a některá nastavení neoplývají mnoha možnostmi (hlavně ostření), ale srovnatelná konkurence je většinou o dobré dva až tři tisíce dražší.

Zajímají-li vás na fotoaparátu spíš jeho vlastnosti a užitná  hodnota a značka pro vás tolik neznamená, je FinePix S6500fd opravdu dobrou volbou. Ale pozor, není určen do ruky jen tak někomu. Dobrou fotografií se odmění pouze zkušenějším fotografům.