Článek
„Brouzdání po internetu nemůže být považováno za základní lidské právo,“ obhajovala kontroverzní zákon ještě před hlasováním francouzská ministryně Christine Albanelová. Podle ní totiž uživateli se zablokovaným počítačem nic nebrání v tom, aby se k internetu připojil přes veřejný počítač v knihovně nebo v internetové kavárně.
Zákon měl fungovat na principu třikrát a dost. Potrestán by tedy podle něj měl být každý hříšník, který bude třikrát přistižen při nelegálním stahování. Jeho počítač měl být jednoduše zcela odpojen od internetu. Zákonodárci by k odpojení využili unikátní IP adresu, kterou má každý uživatel internetu. Pokud tedy bude v domácnosti více počítačů, k internetu by se podle zákonu nemohl připojit žádný z nich.
Zákon se měl dotknout také volně přístupných bezdrátových WiFi sítí a internetových kaváren. V obou případech měli provozovatelé vytvořit speciální seznam „nevhodných“ internetových stránek (blacklist), které by potom nemohli uživatelé vůbec spustit.
Potrestán bude majitel počítače
Za nelegální stahování by byl podle návrhu potrestán vždy majitel počítače, který má s poskytovatelem internetového připojení podepsanou smlouvu. Nehraje tedy roli to, zda stahoval nelegální obsah přímo on, nebo někdo jiný.
Podle poslanců, kteří podpořili návrh, je totiž na majiteli počítače, aby dohlížel na to, kdo a jak s jeho počítačem nakládá a zabezpečil ho proti případnému zneužití. Vtipně dodávají, že stejně tak si musí řidiči zabezpečit svá auta, aby s nimi nikdo nepáchal žádné trestné činy.
V současné době je ve Francii uplatňován proti internetovému pirátství zákon o ochraně duševního vlastnictví, podobně jako je tomu například i u nás. Vláda se ale domnívá, že odpojování od internetu by bylo daleko jednodušší, než posílat každého počítačového piráta policii, která má dost práce s jinými druhy kriminality. Návrh počítal s tím, že hříšník by byl od internetu odpojen až po několikátém varování.
