Hlavní obsah

Elektronická mapa má navigovat slepé

V blízké budoucnosti by se slepci mohli i v neznámém městě procházet bez cizí pomoci nebo obtížně čitelných hmatových map. Tuto nově získanou nezávislost jim umožní španělští vědci, kteří vyvinuli navigační systém Tormes.

Foto: Vladimír Uhlíř

Tradiční čertík ze sušených švestek

Článek

Jádrem systému je kapesní počítač a satelitní navádění, které slepým umožní zjistit jejich stanoviště s přesností na dva metry. Podle Evropské kosmické agentury (ESA) by zařízení mohlo zrakově postižené dovést na jakoukoli adresu.

"Tormes má slepcům umožnit stejnou orientaci v mapě, jaké jsou schopni zdraví lidé," vysvětluje Alfredo Catalina, vedoucí projektu ve španělském Valladolidu. Ve spolupráci se španělskou slepeckou organizací Once vybavili technici kapesní počítač klávesnicí s Braillovým písmem a automatickým přepínáním mezi jazykovými verzemi.

Ze satelitů i přes web

Podobně jako u navigačního systému v automobilu zpracovává počítač poziční signál systému GPS (Global Positioning System) ze satelitu a zařazuje ho do digitálně uloženého plánu města. Aby však bylo docíleno odpovídající několikametrové přesnosti, je kapesní počítač přes internet bezdrátově napojen na evropský systém Egnos, který poněkud nepřesné satelitní informace dále upřesňuje.

Data získaná z amerických satelitů umožňují určení pozice s přesností jen kolem třiceti metrů. Egnos získává signály jak z amerických GPS satelitů, tak z ruských satelitů Glonass, doplňuje ke získaným datům opravné údaje, které odesílá zpět do vesmíru. Tam slouží tři geostacionární satelity jako dispečeři, kteří přesné signály Egnosu pošlou v nejkratší možné době zpět příjemcům na Zemi.

Protože v centrech měst není spojení se satelity vždy zaručeno, mohou být korigující data vyslána i přes internet prostřednictvím služby Signal-in-Space (SISnet). Pokusy se systémem Tormes by měly začít již na jaře.

Přesně a včas

Spolehlivost systému SISnet předvedli vývojoví pracovníci teprve před několika měsíci ve Finsku. Podobně jako u kapesní elektronické mapy pro slepé vybavili kapesní počítač GPS přijímačem. V okolí Helsink zaznamenávali klasický signál s přesností na patnáct metrů. Současně s tím byla tato data optimalizována upřesněními systému Egnos, která přicházela prostřednictvím mobilního napojení na internet.

"Poprvé jsme mohli demonstrovat jak přesnost systému, tak včasnost dodávání dat po internetu," hodnotí výzkumník SISnetu Javier Ventura-Traveset úspěch zkušebního provozu ve Finsku.

Reklama

Související témata:

Související články

Tak si chodím s bílou holí

Tak si chodím s bílou holí a občas se mě někdo zeptá: "Proč to děláš, vždyť přece ještě něco vidíš, ne?" Ano, NĚCO ještě vidím, a taky hned dodávám, že jsem...

Výběr článků

Načítám