Článek
„Nejnovější průzkum odhalil, že polovina Čechů (49,7 %, pozn. red.) si do svého počítače, notebooku nebo chytrého telefonu stáhla během sledování porna na internetu virus. Zvýšenému riziku nákazy ‚digitální pohlavní nemocí‘ se vystavují i kvůli nedostatečné ochraně svých zařízení,“ prohlásil David Jacoby, bezpečnostní odborník z Kaspersky Lab.
Je přitom nutné zdůraznit, že nejrůznější virové hrozby se netýkají pouze klasických počítačů, ale také tabletů a chytrých telefonů. U těchto mobilních zařízení ale řeší ochranu málokdo, což kyberzločincům značně usnadňuje práci.
Falešný pocit bezpečí
„Alarmující zjištění je, že 7 % českých uživatelů na svých zařízeních surfuje bez ochrany. Nemají totiž nainstalováno žádné bezpečnostní řešení. Naopak 11 % se domnívá, že jsou v bezpečí, když sledují porno na chytrých mobilech a tabletech. Jsou totiž přesvědčeni, že se tato zařízení nemohou ničím nakazit,“ zdůraznil bezpečnostní expert.
Průzkum realizovaný na podzim loňského roku na vzorku pěti stovek Čechů také ukazuje, že se tuzemští uživatelé za sledování lechtivých videí a fotografií stydí. „Více než 17 % Čechů totiž vinu za infikování zařízení virem z pornografické stránky svádí na své blízké, ačkoliv vědí, že se tak stalo při jejich návštěvě těchto webů,“ konstatoval Jacoby.
Podle průzkumu Češi v průměru sledují porno na svých počítačích nebo tabletech čtyřikrát týdně, polovina (53 %) jich pak připouští, že se na porno kouká alespoň jednou denně. Během jedné návštěvy na těchto webech průměrně stráví 22 minut, což za celý rok dělá více než pět dnů strávených sledováním erotických fotografií či videí.
Češi a Němci jsou na tom podobně
„V této statistice se velmi blížíme Německu, kde se na stránky s obsahem pro dospělé dívá 51 % respondentů denně, v průměru pak čtyřikrát týdně,“ prohlásil bezpečnostní expert.
Každý pátý respondent z ČR (19,8 %) si navíc myslí, že je v bezpečí, pokud pro surfování na internetu využívá anonymní mód ve vyhledávači. To samé si o anonymním módu myslí 42 % Němců. 19 % Čechů také věří, že je jejich počítač v bezpečí před viry, pokud si vymažou historii prohlížeče. Němečtí uživatelé jsou o tom přesvědčeni ve 24 % případů.
Desatero bezpečného internetu
1. Důležité jsou pravidelné aktualizace celého počítače. Ty je nutné stahovat pro operační systém, bezpečnostní bránu (firewall), antivirus i další programy.
2. Některé viry dokážou bezpečnostní software v PC zablokovat. Proto je vhodné pravidelně kontrolovat, zdali funguje.
3. Škodlivé programy se často šíří prostřednictvím nevyžádané pošty. Pokud nevíte, od koho e-mail je, nikdy nestahujte jeho přílohu a neklikejte na žádné odkazy.
4. Pozor je nutné dávat na e-maily, v nichž odesílatel požaduje, abyste se přihlásili na nějakou webovou stránku a aktualizovali informace o vašem účtu.
5. Při zadávání přístupových hesel na internetových stránkách je nutné kontrolovat, zda je web zabezpečený. To poznáte například podle ikonky zámečku na liště internetového prohlížeče nebo tak, že adresa webové stránky začíná zkratkou https, kde „s“ znamená bezpečná.
6. Citlivé osobní informace zadávejte pouze na internetových stránkách, které bezpečně znáte.
7. Do e-mailů nepatří důvěrné informace, jako je například číslo kreditní karty nebo heslo k bankovnímu účtu. Elektronickou poštu totiž může zachytit útočník.
8. Firewall dovoluje lépe zabezpečit operační systém. Méně zkušení uživatelé by jej rozhodně neměli vypínat. Při nedostatečných znalostech je vhodné jej nechat pracovat v automatickém režimu.
9. V internetových kavárnách a na cizích počítačích se nepřihlašujte do internetového bankovnictví. V počítači mohou být nainstalované keyloggery.
10. Obezřetnost je nutná při připojení k nezašifrovaným bezdrátovým sítím. Ty totiž může kdokoliv odposlouchávat, a získat tak přístup ke všem datům v cizím počítači.