Článek
Mezi nejčastější typy škodlivých programů ve firmách patřily špionské kódy, nevyžádaná reklama, phishing, trojské koně a vyděračské programy.
„Z firem, které se setkaly s malware útokem, téměř třetina nezachytila útok včas a útočníci se dostali k jejich e-mailové komunikaci. Z nich 11 procent dokonce až k uloženým datům v cloudu,” uvedl šéf bezpečnostního týmu Wandery Pavel Krčma.
Na vině úspěšných útoků jsou podle Krčmy i zastaralé a neaktualizované systémy, které řada společností podcenila. Loni používalo neaktuální verzi operačního systému se zneužitelnou chybou v zabezpečení až 28 procent firem.
Napadení škodlivým programem bylo více než pětkrát pravděpodobnější u zařízení s operačním systémem Android než u zařízení se systémem iOS.
Jsme proti hackerům pozadu, přiznávají IT manažeři
Loni útokům nahrávala i situace související s epidemií koronaviru, kdy velká část lidí musela pracovat z domova. Během posledních deseti let se počet zaměstnanců pracujících vzdáleně zvýšil na čtyřnásobek.
Loni Wandera u podniků v Česku odhalila například zranitelnou aplikaci pro konverzi dokumentů, která umožňovala jejich neoprávněné stahování a čtení. Jiná aplikace Sunny Face Camera, která měla přidávat na fotky různé zábavné filtry a byla ke stažení na oficiálním obchodu Google Play, po prvním použití automaticky smazala ikonu z plochy a zobrazovala uživatelům nevyžádanou reklamu. Kromě běžného používání dokázala aplikace i sama zapínat obrazovku.
Brněnská Wandera vznikla v roce 2015 jako servisní centrum skupiny Wandera zabývající se kybernetickou bezpečností mobilních zařízení. Skupina byla založena v roce 2012 v Londýně.
Zvyšují tlak na oběť. Vyděračské viry straší uživatele zveřejněním dat
Jak útočí vyděračské viry
Na napadeném stroji dokážou vyděračské viry z rodiny ransomwaru udělat pěkný nepořádek. Nejprve zašifrují všechna data uložená na pevném disku. Za jejich zpřístupnění pak útočníci požadují výkupné, a to klidně i několik tisíc korun.
Kyberzločinci se zpravidla snaží v majiteli napadeného stroje vzbudit dojem, že se ke svým souborům dostane po zaplacení pokuty. Ta byla údajně vyměřena za používání nelegálního softwaru apod. I proto jim celá řada lidí již výkupné zaplatila.
Zaplatit zpravidla chtějí v bitcoinech, protože pohyby této virtuální měny se prakticky nedají vystopovat. A tím logicky ani nelegální aktivita počítačových pirátů.
Ani po zaplacení výkupného se ale uživatelé ke svým datům nemusí dostat. Místo placení výkupného je totiž nutné virus z počítače odinstalovat. Zpřístupnit nezálohovaná data je už ale ve většině případů nemožné.
