Hlavní obsah

Nejčastější cíle hackerů: mobilní bankovnictví, cloud či e-mail

Novinky, ort

V první polovině letošního roku se hackeři zaměřovali především na mobilní bankovnictví a e-mailové schránky. Velmi aktivní byli také při napadání nejrůznějších cloudových služeb. Vyplývá to z analýzy kyberbezpečnostní společnosti Check Point.

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto

Článek

Za prvních šest měsíců letošního roku došlo v meziročním srovnání k nárůstu útoků bankovních virů na mobilních zařízeních o 50 %, což je alarmující cifra. Právě tato data dokládají dřívější obavy bezpečnostních expertů, že se na mobilní zařízení zaměřují počítačoví piráti stále častěji.

„Dnes je bankovní malware schopen krást platební data, přihlašovací údaje a finanční prostředky z bankovních účtů obětí a nové verze tohoto malwaru jsou připravené k masivní distribuci kýmkoli, kdo je ochoten zaplatit,“ podotkl Daniel Šafář, manažer našeho regionu ve společnosti Check Point.

Útočníkům přitom často nahrávají i samotní uživatelé, neboť zabezpečení mobilních zařízení velmi často podceňují. Jednoduše si svůj smartphone nebo tablet nechrání žádným antivirovým programem – útočníkům tak nechávají v podstatě volnou cestu do celého systému.

Rostoucí popularita veřejných cloudových prostředí mezi uživateli zvyšuje pochopitelně také zájem hackerů, kteří se snaží z těchto služeb vydolovat citlivá data.

„Nedostatky v zabezpečení, jako jsou nesprávná konfigurace a špatná správa cloudových zdrojů, budou i nadále nejvýznamnější hrozbou pro cloudový ekosystém, což vystavuje cloudová aktiva celé řadě útoků,“ zdůraznil bezpečnostní expert.

Útoky na poštovní schránky nejsou výjimkou

Stejně jako v minulých letech jsou velmi populární také nejrůznější e-mailové podvody. „E-mailoví podvodníci začali využívat různé maskovací techniky, které mají přelstít a obejít bezpečnostní řešení a antispamové filtry, jako jsou kódované e-maily, obrázky zprávy vložené do těla e-mailu nebo komplexní kód, který kombinuje prostý text s HTML znaky,“ konstatoval Šafář.

„Útočníci ve snaze vyhnout se detekci antispamovými filtry a proniknout až do e-mailových schránek uživatelů používají také techniky sociálního inženýrství a úpravy a personalizaci e-mailového obsahu,“ doplnil bezpečnostní expert.

Uživatelé by tedy podle něj měli myslet na to, že služby ani zařízení připojená k internetu nejsou 100% imunní vůči kyberútokům.

„Navíc hrozby, jakou jsou cílené ransomwarové útoky, DNS útoky nebo kryptominery, budou i během zbytku roku 2019 znamenat významné nebezpečí. Kyberbezpečnostní odborníci proto potřebují informace o nejnovějších hrozbách a útočných metodách, aby mohli chránit své organizace tím nejlepším možným způsobem,“ uzavřel Šafář.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám