Moskvu minulý týden z provádění hackerských útoků obvinila Británie a Nizozemsko. Diplomaté agentuře Reuters řekli, že cílem chystaného sankčního plánu je posílení obrany proti kyberútokům a odrazení potenciálních pachatelů, se zvláštním důrazem na Rusko. Podle unijního dokumentu volají po zavedení sankčního systému Británie, Nizozemsko, Francie, Slovensko, Polsko, Rumunsko, Lotyšsko a Litva, přičemž plán má v rámci EU "širokou podporu".

Výjimkou je údajně Itálie, která již vícekrát vyzývala k uvolnění sankcí uvalených na Moskvu kvůli anexi Krymu a podpoře separatistů na východě Ukrajiny. Tyto sankce začaly platit v roce 2014 a od té doby je jejich platnost pravidelně prodlužována. Podle Říma opatření poškozují italské firmy obchodující s Moskvou a italské výzvy ke snížení napětí mezi EU a Ruskem po červnovém nástupu populistické vlády ještě zesílily.

Přípravy na nadcházející summit

O možnosti ekonomických postihů za hackerské útoky se tento týden v Bruselu hovořilo v rámci příprav na nadcházející summit hlav států a šéfů vlád členských zemí Unie. "Odpovídat na rozsáhlé kybernetické útoky zahraničních hráčů, obzvláště pokud jsou namířeny proti našim volbám, je nezbytné," řekl Reuters evropský komisař pro bezpečnostní unii Julian King.

Britská vláda minulý týden obvinila ruskou vojenskou rozvědku GRU z hackerských útoků na řadu institucí po celém světě včetně Světové antidopingové agentury (WADA) nebo britské vládní laboratoře, která zkoumala látku použitou proti bývalému dvojímu agentovi Sergeji Skripalovi. Představitelé nizozemské bezpečnosti pak uvedli, že agenti GRU se v dubnu pokusili nabourat do systémů Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) sídlící v Haagu, jejich operace ale byla zmařena.

Unijní diplomaté agentuře Reuters řekli, že záměr sankcionovat státy za kyberútoky má pomoci také s obranou proti čínským a severokorejským operacím.