Článek
Na útoky počítačových pirátů by měli být připraveni také uživatelé, kteří se do Pchjongčchangu vůbec nevydali a jednotlivá sportovní klání sledují z pohodlí svého obýváku.
Počítačoví piráti totiž prakticky vždy podobně hojně sledované akce zneužívají k tomu, aby šířili nejrůznější škodlivé kódy. Sázejí především na to, že diváci touží po co nejrychlejších a nejzajímavějších zprávách.
Na sociálních sítích, různých chatovacích skupinách i v nevyžádaných e-mailech je tak možné narazit na odkazy na fotografie i videa o aktuálních výkonech či počtu medailí. Velmi často však takové výzvy směřují na podvodné stránky, kde číhají škodlivé kódy.
Výjimkou nejsou ani odkazy na videa, která však nejdou přehrát. Uživatel údajně pro jejich shlédnutí potřebuje nainstalovat speciální plugin, ve skutečnosti jde však o počítačový virus.
Počty útoků raketově rostou
Útoky nicméně nejsou nijak výjimečné ani v samotném místě konání her. V průběhu pekingských her v roce 2008 bylo podle antivirové společnosti Kaspersky Lab detekováno okolo 190 miliónů kybernetických útoků (12 miliónů denně). V Londýně v roce 2012 jich analytici zaznamenali 200 miliónů a v roce 2014 při hrách v Soči 322 miliónů. Během poslední olympiády v Riu před dvěma lety odborníci odhalili celých 570 milionů útoků.
„Olympijské hry vždy vedle úžasných sportovních výkonů nabízejí i jedinečnou přehlídku nejnovějších technologií, které často předznamenávají další vývoj. Vzhledem k obrovské důležitosti technologií pro bezproblémový chod této události je nezbytné zajistit jejich bezpečnost. Lákají totiž velké množství hackerů, jejichž cílem je narušit hlavní komunikační a informační systémy a způsobit chaos,“ uvedl Mohamad Amin Hasbini, bezpečnostní analytik ve společnosti Kaspersky Lab.
První útok postihl hry v Pchjongčchangu už během předminulého pátku, kdy probíhalo slavnostní zahájení. Tehdy kyberzločinci prováděli nájezdy na webové stránky her a korejské televizní systémy, cílem bylo kompletní vyřazení z provozu.
Šlo o tzv. DDoS útok, při kterém stovky tisíc počítačů začnou přistupovat v jeden okamžik na konkrétní server. Ten zpravidla nezvládne tak vysoké množství požadavků zpracovat a spadne. Pro běžné uživatele se pak takto napadená webová stránka tváří jako nedostupná.
Dva útoky již byly odvráceny
Hackerům však útok nevyšel, neboť na něj byli administrátoři tamních počítačových systémů připraveni. Zástupci Mezinárodního olympijského výboru to bez dalších podrobností potvrdili o několik dní později.
Přestože znají původ útoku, odmítli jej komentovat. Nechtějí prý ohrozit průběh her politickými tahanicemi. „Podobné snahy hackerů nejsou nijak výjimečné. Důležité je, že se nám je podařilo opětovně odrazit a že nijak nebyl ohrožen průběh her,“ zdůraznil pro agenturu Reuters mluvčí Mezinárodního olympijského výboru Mark Adams.
I z dalších zpráv je nicméně zřejmé, že administrátoři mají s počítačovými systémy na olympiádě plné ruce práce. Už od konce loňského roku totiž měl probíhat sofistikovaný hackerský útok na počítače více než tří tisíc klíčových zaměstnanců, kdy by se pomocí škodlivého kódu dostali útočníci k citlivým datům, případně mohli manipulovat na dotčených strojích se zobrazovanými informacemi.
Desatero bezpečného internetu
1. Důležité jsou pravidelné aktualizace celého počítače. Ty je nutné stahovat pro operační systém, bezpečnostní bránu (firewall), antivirus i další programy.
2. Některé viry dokážou bezpečnostní software v PC zablokovat. Proto je vhodné pravidelně kontrolovat, zdali funguje.
3. Škodlivé programy se často šíří prostřednictvím nevyžádané pošty. Pokud nevíte, od koho e-mail je, nikdy nestahujte jeho přílohu a neklikejte na žádné odkazy.
4. Pozor je nutné dávat na e-maily, v nichž odesílatel požaduje, abyste se přihlásili na nějakou webovou stránku a aktualizovali informace o vašem účtu.
5. Při zadávání přístupových hesel na internetových stránkách je nutné kontrolovat, zda je web zabezpečený. To poznáte například podle ikonky zámečku na liště internetového prohlížeče nebo tak, že adresa webové stránky začíná zkratkou https, kde „s“ znamená bezpečná.
6. Citlivé osobní informace zadávejte pouze na internetových stránkách, které bezpečně znáte.
7. Do e-mailů nepatří důvěrné informace, jako je například číslo kreditní karty nebo heslo k bankovnímu účtu. Elektronickou poštu totiž může zachytit útočník.
8. Firewall dovoluje lépe zabezpečit operační systém. Méně zkušení uživatelé by jej rozhodně neměli vypínat. Při nedostatečných znalostech je vhodné jej nechat pracovat v automatickém režimu.
9. V internetových kavárnách a na cizích počítačích se nepřihlašujte do internetového bankovnictví. V počítači mohou být nainstalované keyloggery.
10. Obezřetnost je nutná při připojení k nezašifrovaným bezdrátovým sítím. Ty totiž může kdokoliv odposlouchávat, a získat tak přístup ke všem datům v cizím počítači.
Také tento útok se však podařilo ještě před startem olympiády odvrátit.