Hlavní obsah

Šmírovací software v rukou policie? V pořádku, řekli strážci soukromí

Právo, Jakub Troníček

Úřad pro ochranu osobních údajů po několika měsících vlastního šetření posvětil způsob, jakým policie pracuje se speciálním slídicím softwarem italské firmy Hacking Team.

Foto: hackingteam.it

Internetové stránky italské společnosti Hacking Team

Článek

Program, jehož používání se provalilo po hackerském útoku na samotnou italskou vývojářskou společnost loni v létě, dokáže z napadených počítačů nebo mobilů kromě klasických soudem povolených odposlechů „vydolovat“ také například ­pří­stupové údaje k bankovním účtům, sociálním sítím, kontakty a údaje z kalendáře nebo stáhnout uložené fotografie. [celá zpráva]

A právě proto úředníci chránící soukromí rozjeli kontrolu, zda vedení policie v tomto směru nepřekračuje zákon. O negativním výsledku prověrky Právo informoval Vladimír Matouš z kontrolního inspektorátu úřadu.

„Policie kontrolujícím doložila přijatá technicko-organizační opatření, aby nemohlo dojít k neoprávněnému nebo nahodilému přístupu k osobním údajům, k jejich změně, zničení či ztrátě, neoprávněným přenosům, k jejich neoprávněnému zpracování, jakož i k jinému zneužití,“ konstatoval.

Ve virtuálním světě internetu pečlivě prověřujeme identitu konkrétní osoby a teprve v případě, že jsme si jí naprosto jisti, provádíme vlastní sledování
mluvčí policejního prezidia Jana Macalíková

Jakékoliv údaje, které kriminálka prostřednictvím softwaru získá, podle závěrů kontroly nejsou přístupné nikomu dalšímu včetně vývojářů celého systému a zákon tak porušen podle Matouše nebyl.

Desítky případů

Podle názoru některých odborníků mohla policie díky speciálnímu softwaru získávat i citlivé informace a data, na které se nevztahuje klasické povolení soudu k odposlouchávání či sledování.

Policejní prezidium nicméně od počátku jakékoli podezření na nepřípustné šmírování odmítalo s tím, že postupuje výhradně v zákonných mantinelech.

„Ve virtuálním světě internetu například velmi pečlivě prověřujeme identitu konkrétní osoby a teprve v případě, že jsme si jí naprosto jisti, provádíme vlastní sledování,“ uvedla již dříve pro Právo mluvčí prezidia Jana Macalíková s tím, že i z tohoto důvodu měla policie od roku 2010 povolení soudu ke sledování jen v případě několika stovek osob.

„Z toho jsme však sledovali pouhé desítky, protože v jiných případech se nám nepodařilo konkrétně ztotožnit zájmovou osobu,“ řekla. Připomněla také, že celou věcí se zabývala i příslušná sněmovní komise.

Za poslední čtyři roky podle ní speciální šmírovací software policisté nasadili přibližně ve třech desítkách případů. Mimo jiné podle ní přispěl k záchraně života jednoho člověka při vyšetřování případu spojeného s nebezpečným gangem.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám