Podle dosavadní vyhlášky ukládají poskytovatelé internetových služeb na půl roku IP adresy jedné strany komunikace. Podle nového návrhu by měly být na stejnou dobu uchovávány i koncové IP adresy.

Policie bez nich podle mluvčí policejního prezidia Jany Macalíkové některé případy prakticky nemůže vyšetřovat. Týká se to třeba dětské pornografie. "Bez znalosti cílové IP adresy nelze zjistit, kdo fotografie uložil," popsala Macalíková.

Úprava vyhlášky se stala terčem kritiky kvůli tomu, že se policie více dostane do soukromí uživatelů internetu. Citlivé je toto téma i kvůli tomu, že v minulosti unikla z policejních spisů i soudních jednání řada odposlechů.

Hlavní slovo má mít soud

Podle policejního prezidenta Tomáše Tuhého však jde o to, aby se policie dostala k informacím o koncových serverech. "Je to způsob, který by policii přispěl k objasňování nejzávažnějších kauz," řekl Tuhý.

Podle kritiků by však mohla být tato data zneužita. To ale Tuhý odmítá s tím, že policie by se k údajům dostala až poté, co to povolí soud. "Je jasná garance, že by v tomto případě nemělo dojít ke zneužití," uvedl policejní prezident.

Podle Chovance v poslední době internetová kriminalita "obrovsky narůstá" v řádu stovek procent. Vyhláška nyní poputuje k další debatě a schvalovacímu procesu do vlády. "Garantujeme, že tento proces ... nebude mít dopad na ohrožení ať už identity či osobní ochrany klientů, kteří používají tyto adresy," řekl Tuhý po jednání Bezpečnostní rady státu.