Už dnes zákon o elektronických komunikacích operátorům ukládá povinnost uchovávat provozní a lokalizační údaje svých zákazníků po dobu šesti měsíců. Teď hrozí, že se povinnosti operátorů rozšíří – na úkor soukromí uživatelů.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Prostřednictvím identifikace počítače bude možné zjišťovat, kde se nachází uživatel elektronické pošty, který přitom v hledáčku policie jako podezřelý nefiguruje.

„Důvodem předložení tohoto návrhu je naléhavá potřeba vytvořit Policii ČR a dalším orgánům činným v trestním řízení podmínky pro vyšetřování závažné kriminality páchané s využitím informačních technologií,“ vysvětluje předkládací zpráva k návrhu.

Ten z popudu policejního prezidenta Tomáše Tuhého vypracoval policejní Útvar zvláštních činností kriminální policie a vyšetřování a Právo ho má k dispozici.

„Máme tu mezeru“

Provozní a lokalizační údaje poskytovatelé telekomunikačních služeb ukládají převážně pro účely vyšetřování trestné činnosti.

Ukládají se však plošně – operátoři shromažďují informace o uskutečněné komunikaci všech svých zákazníků, ale bez znalosti jejího obsahu (na rozdíl od odposlechu).

Jde o telefonní hovory, SMS zprávy nebo MMS zprávy, připojení k internetu, internetovou poštu. Data schovávají po dobu šesti měsíců. Se souhlasem soudu si je mohou vyžádat orgány činné v trestním řízení.

„V době chytrých mobilních telefonů se při kombinaci lokalizace v ordinaci lékaře s hledáním informace o nemoci na webu stávají ,bezobsahové‘ provozní a lokalizační údaje plně obsažnými,“ upozornil v Bulletinu advokacie právník Jiří Novák.

Nyní by mohla policie mít informace ještě ucelenější. „Uchovávání údajů dle vyhlášky představuje funkční a důležitý nástroj při odhalování trestné činnosti. Zůstává zde však mezera, která komplikuje vyšetřování závažné trestné činnosti páchané prostřednictvím elektronických komunikací,“ stojí v návrhu policie.

„Absence cílové IP adresy a čísla portu, tedy údaje významné pro úplnou identifikaci internetové komunikace, je nelogická zejména s ohledem na skutečnost, že u jiných specifických druhů komunikace (elektronická pošta, IP telefonie nebo telefonní hovor v pevné i mobilní síti) je požadováno uchovávání identifikátorů obou komunikujících stran,“ dodává dokument.

Mluvčí Policejního prezidia Jana Macalíková Právu vysvětlila, že informace by mohly pomoci policii při vyšetřování dětské pornografie nebo i krádeže bankovního účtu. „S přijetím navrhovaného opatření dle našeho názoru nejsou spojena žádná rizika. Nebude mít žádný dopad do podnikatelské sféry ani dopad do státního rozpočtu,“ podotkla.

Je to podnět policie, odkazuje vnitro

Tuhý se s žádostí podle informací Práva obrátil na ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD). Ten však ještě prý nemá jasno, jak se k ní postaví. „To je vyloženě iniciativa Policejního prezidia,“ řekla Právu mluvčí vnitra Petra Kučerová.

„Tato legislativní změna se týká předpisu, který je v gesci ministerstva průmyslu, a v tuto chvíli jsme na začátku jejího projednávání,“ sdělil Chovanec.

Návrh se nelíbí pirátské straně, která dlouhodobě proti sledování bojuje. „Nejde jen o to, že se jedná o neuvěřitelný zásah do soukromí – zatímco do této chvíle jste mohli být pod dozorem, pokud jste vy sami něco dělali, nyní se můžete do hledáčku ochránců zákona dostat, aniž byste museli hnout prstem. Nikdy nemůžete ovlivnit, kdo vám pošle zprávu a s jakým obsahem,“ uvedl pro Právo informační specialista a bývalý šéf strany Ivan Bartoš.

„Policie si tak bude moci dohledat nejen, odkud je daný mail poslán, ale také kde se nacházejí všichni jeho příjemci,“ dodal.

Nelibě se k iniciativě policejního prezidenta postavil člen ústavně-právního výboru Sněmovny Marek Benda (ODS). „Je to mraky dat navíc pro operátory a mraky dat o každém člověku. Toho zastánce nejsem. Pro mě je to jednoduché, cokoliv je nad směrnici Evropské unie a znamená uchovávání dat o všech lidech, to pochází od ďábla,“ řekl.

Naopak bezpečnostní expert Andor Šándor žádost policie chápe. „Budu vždy stát na straně těch, kteří budou žádat větší možnosti využití současné techniky, aby se detekcí hovorů a datových přenosů policii usnadnila práce při hledání podezřelých lidí, pokud jde o kriminalitu, organizovaný zločin nebo terorismus,“ podotkl pro Právo.

„Jsem pro, aby tato legislativa byla přijata s tím, že budou fungovat kontrolní mechanismy, aby provozní údaje těch, kteří nic nepáchají, proti nim nemohly být zneužity,“ dodal Šándor. Přiznal, že takové pojistky však není jednoduché v praxi nastavit.

Návrh v rozporu s EU

Ústavní právník Jan Kysela míní, že návrh by ke schválení měl trnitou cestu. Důvodem je zejména rok starý verdikt Evropského soudu, který označil preventivní uchovávání údajů o internetové a elektronické komunikaci za neslučitelné s unijní chartou – Listinou základních práv EU.

„Spíš se teď řeší, jestli není třeba jít o krok zpátky než o krok dopředu,“ uvedl Kysela. „Ať se s tím zákonem bude dělat cokoliv, tak se to bude muset vypořádat s evropskou regulací,“ dodal.

S tím souhlasí i šéf ústavně-právního výboru Sněmovny Jeroným Tejc (ČSSD). Připomněl, že soudní dvůr loni prohlásil za neplatnou směrnici, na jejímž základě byla schválena právní úprava v ČR.

Dále uvedl, že nejsou stanoveny dostatečné záruky proti riziku zneužití, neoprávněnému přistupování k údajům, nezaručuje nevratnou likvidaci údajů po skončení doby jejich uchovávání a neukládá povinnost uchovávat dotčené údaje na území Unie.

„Rozšíření takto kritizované úpravy by bylo nejen nezodpovědné, ale současně proti Listině základních práv EU,“ řekl Tejc.

Zákon o elektronické komunikaci shodil už jednou i český Ústavní soud v březnu 2011. Ministerstvo vnitra však o rok později prosadilo novelu, která povinnost uchovávat data o komunikaci zase zavedla.