Na mobilech a tabletech přitom lidé uchovávají stále více osobních dat. Například 18 procent nechráněných chytrých telefonů s nejrozšířenějším operačním systémem Android obsahuje přesně to, po čem kybernetičtí zločinci prahnou, tedy PIN kódy platebních karet, hesla do internetového bankovnictví a další finanční data.

Téměř čtvrtina zařízení uchovává hesla k účtům na sociálních sítích, osobním a pracovním e-mailům, privátním sítím a další údaje. Téměř polovina nechráněných mobilů obsahuje osobní e-maily, pětina pracovní maily a desetina data, která uživatelé nechtějí, aby někdo viděl.

Uživatelé Androidu narážejí na on-line hrozby častěji než uživatelé zařízení s Windows. Ti totiž často vnímají možná rizika více a chrání své přístroje v devíti z deseti případů. Během období 12 měsíců čelilo u Androidů škodlivým aplikacím 41 procent uživatelů chytrých telefonů a 36 procent uživatelů tabletů.

Lidé přišli o statisíce

Útoky na mobilní zařízení rozhodně není radno podceňovat. Své o tom ví žena (35) ze Šumperska, které v době od 2. do 4. března dosud neznámý pachatel zaslal do e-mailové schránky formulář vyzývající k synchronizaci jejího účtu s mobilním telefonem. [celá zpráva]

„Postupovala podle přiloženého návodu a provedla synchronizaci telefonu a svého osobního počítače. Takto podvodník získal přístup k jejímu bankovnímu účetnictví a poté ve dvou bankovních převodech připravil ženu o téměř 400 tisíc korun,“ řekl policejní mluvčí Josef Bednařík.

Podobné útoky přitom nejsou nijak výjimečné. Podnikatel z Náchodska letos kvůli podobnému e-mailu přišel také o několik set tisíc korun. [celá zpráva]