Článek
Zákon o internetové cenzuře schválil ruský parlament předloni v listopadu navzdory protestům liberální veřejnosti a ochránců občanských práv. Bezprostřední příčinou byly květnové nepokoje na moskevském Blatném náměstí, které vyvolalo znovuzvolení Vladimira Putina ruským prezidentem. Mnohatisícové demonstrace proti staronovému vládci Kremlu organizovala opozice právě přes internet.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
Podle zprávy Roskomnadzoru se ale zákazy politiky netýkaly. Téměř dvě třetiny zakázaných webů údajně obsahovaly informace o šíření a užívání drog. Značný podíl rovněž připadá na stránky s dětskou pornografií a na servery propagující dobrovolný odchod ze života.
Od letošního února ale ruský parlament odhlasoval zpřísnění původního znění zákona a zařadil mezi škodlivé informace i výzvy k extremismu a masovým nepokojům. Právě tato praxe může podle kritiků ohrozit demokratická práva opozice na veřejný protest. Kolik takových webů už Roskomnadzor zakázal, organizace neuvedla.