Podle nového zákona dostávají úřady právo zavřít jakýkoli server, jehož obsah považují za nezákonný. V případě neuposlechnutí výzvy k odstranění "škodlivého" obsahu bude po dvou varováních následovat odpojení internetového média od sítě. Běloruské zákony považují za nezákonnou extremistickou propagandu, ale i jakýkoli jiný obsah, který poškozuje zájmy státu.

Novela zákona rovněž zakazuje zahraničním investorům, aby vlastnili víc než pětinový podíl jakéhokoli mediálního podniku. Všechny internetové informační zdroje mají být zařazeny do zvláštního seznamu ministerstva informací.

Podle běloruské agentury BelaPAN novináři neměli možnost seznámit se s obsahem novely; její text nebyl ani publikován na centrálním běloruském justičním portálu. Předsedkyně nezávislého Běloruského sdružení novinářů Žanna Lytvinovová označila novelu mediálního zákona za "nový útok na svobodu slova".

Jak mohou státy zablokovat části internetu, nebo celou webovou síť

Oblíbené služby jako Twitter nebo Facebook, ale i soukromé emailové schránky nebo dokonce celý obsah internetu může stát prakticky kdykoliv zablokovat. „Internet je obrovská síť spojující počítače po celém světě. Ve chvíli, kdy by někdo chtěl zablokovat vybrané internetové stránky nebo služby, musel by k tomu donutit největší centrální poskytovatele internetu,“ řekl Novinkám přední český počítačový expert Václav Vaněček.

Poskytovatelé internetu v zemích jako Čína nebo Írán dostanou od státu nařízeno, na které stránky mají znemožnit lidem přístup. Ti musí do svých routerů – zařízení, která se starají o propojení jednotlivých částí internetu – zadat příkazy, jež lidem tento přístup znemožní. V Íránu se nyní uživatelé nemohou připojit na Facebook. [celá zpráva]