Hlavní obsah

Nová hrozba pro soukromí

Novinky, Petr Blažek

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Výzkumníci z americké Stanford University a z firmy Rafael našli další využití pro akcelerometry v moderních mobilech. Zjistili, že jsou dostatečně citlivé, aby dokázaly zachytit zvukové vlny.

Foto: Shutterstock.com

Ilustrační foto

Článek

Nová metoda je založena na analýze těch nejjemnějších signálů, které akcelerometr mobilního přístroje zachytí. Umožňuje tak i bez mikrofonu získat informace o zvukách v okolí přístroje – alespoň o jejich nízkofrekvenční části. O výzkumu a jeho dopadech na soukromí referoval magazín Slate.

Akcelerometr je malý senzor, který měří změny v pohybu přístroje. Využívá se například v hrách, kde pohyb celého přístroje nahrazuje klasická herní rozhraní typu joystick. Již dříve bylo zjištěno, že akcelerometr dokáže identifikovat dotyky na displej, teď se ukázalo, že měřitelným impulsem jsou také zvukové vlny.

Lidská řeč využívá frekvenční spektrum zhruba 80-250 hertz (tj. kmitů za vteřinu). Akcelerometr tyto vlny frekvence dokáže zachytit; z fyzikálních důvodů přitom lépe měří delší vlny, které nesou větší energii. Přístroj pak může naměřená data poskytnout případnému útočníkovi prostřednictvím internetového prohlížeče nebo prostřednictvím aplikace. V případě prohlížeče je tedy možné odposlouchávání, aniž by útočník musel do přístroje své oběti cokoli instalovat.

Ani v případě aplikace však není problém. „Aplikace, která by s využitím akcelerometru odposlouchávala a analyzovala hovory, nepotřebuje žádná podezřelá oprávnění. Z toho vyplývá, že taková aplikace by se vůči uživatelům i vůči kontrolním mechanismům na Google Play tvářila zcela nevinně a uživatelé by tedy neměli, jak se odposlouchávání s využitím této technologie bránit,“ komentuje Petr Šnajdr, bezpečnostní expert společnosti ESET.

Vysoká úspěšnost u známých osob 

Při testování nové technologie pro zachycení a analýzu verbální komunikace se v laboratorních podmínkách podařilo rozpoznat nejen, že někdo hovoří, ale také identifikovat hovořící osobu a v některých případech dokonce zjistit obsah komunikace. Úspěšnost při identifikaci osob byla při testech zhruba padesátiprocentní; úspěšnost analýzy jednoduchých slov (číslovky) byla 26 procent, resp. 65 % (pro předem známé osoby).

Výzkumníci při prezentování svých výsledků uvedli, že předpokládají, že výrobci mobilů na jejich zjištění zareagují a možnost zneužití akcelerometrů omezí.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám