Počítačové útoky pod kódovým označením "Olympijské hry" začaly už za vlády Obamova předchůdce George Bushe. Obama se rozhodl je zesílit a pokračovat v nich i poté, co část sabotážního programu unikla na veřejnost v létě 2010 kvůli programovací chybě. Počítačoví experti, kteří následně začali virus vyvinutý v USA a Izraeli studovat, mu dali jméno Stuxnet.

List The New York Times se odvolává na rozhovory s americkými, evropskými a izraelskými odborníky zapojenými do programu, z nichž žádný si nepřál uvést své jméno, protože tato záležitost zůstává v kolonce přísně utajených.

Zmínění odborníci se nicméně rozcházejí v názoru, jak moc byl virus při sabotáži íránského jaderného programu úspěšný. Odhady Obamovy vlády uvádějí, že jaderný program se podařilo zbrzdit o 18 měsíců až dva roky. Někteří experti mimo vládní kruhy jsou ale skeptičtější. Podle nich se íránský program obohacování uranu postupně zotavoval a nyní má země k dispozici dostatek materiálu na nejméně pět jaderných zbraní.

Sporné zůstává také to, zda se Írán stále snaží vyrobit jadernou zbraň. Poslední odhady americké špionáže došly k závěru, že Írán se po roce 2003 vzdal do značné míry své snahy o jaderné vyzbrojení, ovšem existují důkazy, že přinejmenším některé části tohoto programu nadále pokračují.

Írán původně popřel, že by jeho zařízení na obohacování uranu virus Stuxnet postihl. Pak ale připustil, že virus objevil a zneškodnil. V loňském roce Teherán oznámil, že spustil svou vlastní "kybernetickou vojenskou jednotku", která je připravena "bojovat proti íránským nepřátelům v kybernetickém prostoru a na internetu". Existují ale jen skrovné důkazy toho, že by Írán začal Spojeným státům vracet jejich kybernetický úder.