Tomuto trendu dlouhodobě udávají tempo Spojené státy. Ta na výzkum a projekty dává více peněz než kdykoliv předtím. Tedy včetně devadesátých let minulého století, kdy se hospodářství USA slunilo na výslunní. Teroristické útoky, které přišly v září roku 2001 mimo jiné posílily poptávku po zdokonalování bezpečnosti informačních systémů a zabezpečení dat na síti. I to je jedním z důvodů proč nepoklesly v USA dotace na internetový vývoj a výzkum. Ředitel sdružení Cesnet Jan Gruntorád řekl

V Evropě je ale situace poněkud jiná. Jak se zde shánějí peníze na vývoj sítě sítí?

V Evropě se možná peníze na vývoj a výzkum v oblasti internetu shánějí o něco hůře, ale to neznamená, že by náš obor stál mimo zorné pole rozhodujících institucí. Velmi aktivní je v tomto ohledu Evropská komise, jež nedávno přijala tzv. Šestý Rámcový program, který evropským internetovým výzkumníkům přinesl nové úkoly. Prostředky Evropské komise určené na jeho podporu byly výrazně navýšeny.

Mnoho se očekává od internetu takzvané třetí generace. Co přinese nám, uživatelům?

Začal bych první generací internetu. Tu sáhodlouze představovat nemusím. Znají ji snad všichni uživatelé sítě. Je typická elektronickou poštou a službami WWW, tedy tím, co dnes a denně využíváme. Druhá etapa je charakteristická širokopásmovým internetem, který umožňuje nasadit složitější aplikace. Mám na mysli videokonference či multimediální přenosy, které využívá odborná komunita nebo nároční klienti z komerční sféry. Třetí etapa internetu je teprve na začátku. Půjde o vysokokapacitní infrastrukturu postavenou z optických vláken, kterou budou uživatelé využívat skutečně podle své potřeby.

To dosud nemohou?

Ne tak docela. Internet je vlastně založen na důvěře uživatelů. Pošlete e-mail a doufáte, že dojde na místo určení, nikdy přesně nevíte, jakou přenosovou rychlostí se připojíte a podobně. Naproti tomu třetí generace internetu bude poskytovat garantované služby. Uživatelé - nejdříve nejspíše odborná pracoviště - budou mít jistotu, že budou využívat takovou kapacitu, jakou požadují. Stejným procesem prošla i klasická telefonie. Té mimochodem cesta do stavu, v níž zákazníci nemusejí doufat v úspěch kvalitního spojení, trvala desítky let. Internet je v tomto ohledu mnohem rychlejší, ale i on nějaký čas potřebuje. 

Nejsou ale náročné aplikace, o nichž mluvíte, prospěšné jen pro potřeby akademické obce?

Nevzdaluje se internetový vývoj od každodenních potřeb koncových uživatelů? Rozhodně ne. Nové aplikace se vyvíjejí proto, aby sloužily lidem, a ne pro pobavení několika vědců. Garantované přenosy budou například důležité pro lékaře. Chirurg řešící komplikovaný případ si bude moci na dálku prohlížet i barevné rentgenové snímky a bude moci třeba i se zahraničním kolegou on-line konzultovat postup při operaci. A to je pouze jeden příklad. Je třeba si uvědomit, že právě akademická sféra dala internetu podobu, v jaké ho nyní známe. Byli to vědci, kdo internet vymysleli. Byli to vědci, kdo dali světu aplikace, bez nichž si dnes už nedokážeme život představit. Typickým příkladem je World Wide Web.

Nestane se i další generace sítě sítí komerční záležitostí, tak jak tomu koneckonců doposud vždy bylo?

Akademická obec stála vždy u důležitých mezníků, které internet posouvaly dál. Jinak to ani nemůže být. Preference komerční sféry jsou jinde než v náročném výzkumu. Ten mohou úspěšně provádět jen mezinárodní týmy vysoce kvalifikovaných osobností. Na byznysmenech potom je, jak nové služby vyvinuté akademiky využít ve svém podnikání.