Vědci z IBM dokáží prostřednictvím elektrických pulsů měnit odpor jednoduché organické molekuly z nízkého na vysoký. Látka prokázala schopnost měnit stav podle účinků okolí po mnoho hodin ve více než 500 testů. Výzkumníci to považují za "pozoruhodný výsledek pro jednoduchý molekulární systém."

Díky tomu, že molekula může procházet různými stavy, které lze z vnějšku ovlivňovat, by bylo možné uklídat jejím prostřednictvím digitální data. Například stav, kdy by jednomolekulární systém kladl vysoký elektrický odpor by mohl být označen za "1", opačný pak jako "0".

Stále ještě není znám přesný postup

V současnosti se odborníci IBM snaží přesně zjistit způsob, který ovlivňuje vlastnosti dané molekuly. "Naše příští kroky povedou k lepšímu objasnění mechanismu, který má za následek změnu stavu molekuly," uvedl v rozhovoru pro deník ZDNet UK člen švýcarského týmu Heike Riel.

Srdcem technologie vyvinuté IBM je molekula označovaná jako BPDN-DT, vyvinutá vědci z Rice University v americkém Houstonu. Odborníci se domnívají, že by látka mohla jednou také plně nahradit dnešní tranzistory.

Organické molekuly mají délku rovnou přibližně 1,5 nanometrům, jsou tedy asi 100krát menší než CMOS tranzistor. Pokud by se jimi podařily nahradit CMOS jednotky, pak by se například počítačové čipy opět významně zmenšily, přičemž by se současně mohl razantně zvýšit jejich výkon.

Na limity narazí výrobci možná už za 10 let

Současná technologie výroby CMOS tranzistorů, které jsou základním prvkem moderní výpočetní techniky, narazí na fyzikální limity v příštích deseti až patnácti letech. Velikost tranzistorů se bude v této době postupně zmenšovat (například Intel dnes vyrábí tranzistory pomocí 65nm postupu) na 20 až 10 nanometrů.

Pod hranicí 10nm však už producenti mikročipů narazí na fyzikální problémy, kvůli nimž bude nutné přestoupit na jiné technologie. Například na systém prezentovaný IBM.