Podíl nelegálního softwaru v ČR dosáhl 40%

Přestože toto číslo nevypadá příliš vábně, jde o krok k lepšímu, uvedl tiskový mluvčí BSA Jan Hlaváč. V porovnání s desítkou nových členských zemí Evropské unie je na tom totiž Česká republika zdaleka nejlépe.

Na druhém místě se umístilo se 42% mírou softwarového pirátsví Maďarsko, na třetí příčce pak Slovensko (47 procent). Nejhůře si vedou Poláci s 58% nelegálně nainstalovanými programy.

Hlaváč dodal, že Česko si vede dokonce lépe než některé starší členské státy EU. Jmenoval Itálii (53 %), Francii (47%) a Španělsko (46 %), tedy země, kde boj proti počítačovému pirátství zaostává.

Zástupci Business Software Alliance si pochvalují spolupráci s Policií ČR, která loni odhalila kolem 791 trestných činů porušování autorských práv. O rok dříve to přitom bylo 462 případů.

Zaznamenáváme stále více údajů o softwarové kriminalitě od nespokojených zaměstnanců, podotkl Roman Skřepek z tiskového oddělení Policejního prezidia ČR. "Přestože je pro mne toto chování lidsky nepřijatelné, výrazně nám usnadňuje práci a zvyšuje počet objasněných případů," uvedl Skřepek.

Jeho slova ostatně dokládají policejní statistiky, podle nichž jsou policejní razie podniknuty většinou kvůli oznámení někoho zevnitř firmy či jejího blízkého okolí.

Podle Skřepka činí míra objasněnosti softwarové kriminality v ČR vysokých 98 procent. Je však nutné dodat, že policie ve většině případů postupuje najisto a zajistí při akci dostatek důkazních materiálu, např. datové nosiče s nelegálními programy. Zásahy softwarové policie se odehrávají ponejvíce ve firemní sféře.

"Nedokážu si představit, že by státní zástupce vydal povolení k domovní prohlídce na základě udání občana, že jeho soused používá nelegální Windows," uvedl s úsměvem Skřepek.

Širokopásmový internet je podle BSA novodobým postrachem výrobců komerčního softwaru. Právě přes rychlou celosvětovou síť se šíří kolem 60% všech nelegálních programů, audiovizuální díla nevyjímaje. Situaci údajně vyostřují také malí prodejci hardwaru, kteří své počítačové sestavy dodávají bez předinstalovaného operačního systému.

Zástupci BSA soudí, že se v příštích čtyřech letech utratí za programovou výbavu kolem 300 miliónů dolarů, objem nelegálního softwaru se má přiblížit 200 miliónům dolarů.

Za předpokladu, že by se v ČR podařilo snížit mírou pirátství o deset procentních bodů, pak by země v příštích čtyřech letech vykázala HDP větší o 22,7 miliardy korun, souběžně s tím by vzniklo 2900 nových pracovních míst, uvedli zástupci BSA. Na jeden dolar utracený za software totiž podle BSA připadá dalších 1,25 dolaru, které vlastník programu vydá za přidružené služby typu instalace či podpory.

Mezi nejvíce nelegálně kopírované programy počítá BSA operační systémy (např. Windows), na druhém místě pak kancelářské balíky (Office), antivirové programy a v poslední době s nárůstem počtu prodaných digitálních fotoaparátů také grafické editory (Photoshop, Corel, a další).

Loňská míra celosvětového pirátství v oblasti osobních počítačů zůstala beze změny na 35 procentech. Oproti minulému roku se však zvýšily ztráty o 1,6 miliardy dolarů na 34 mld. dolarů (přibližně 755 mld. korun), soudí analytici IDC. V České republice pak výrobci komerčního softwaru přišli kvůli počítačové kriminalitě o 2,7 miliardy korun, odhadla IDC.