Hardware 14/2006: Sestavujeme domácí síť

Stejně jako auta potřebují silnice, tak i počítače potřebují datovou síť. Ne že by bez ní nemohly existovat, ale připojením počítače k síti může jeho užitná hodnota značně stoupnout. Když potom zvážíme, že Internet je nejrozšířenější a nejznámější počítačová síť vůbec, dáte mi jistě za pravdu.

Datová síť samozřejmě není jen o prohlížení webových stránek a pročítání mailů. Sítě byly vytvořeny především kvůli sdílení dat, sdílení zařízení a vzdálenému přístupu k jinému počítači/systému.

Chceme-li si doma zřídit z nějakého důvodu síť, nemusíme o jejím fungování vědět prakticky nic. Něco málo je však nezbytné, proto si nyní vysvětlíme některé pojmy.

Datová síť: Propojení dvou a více počítačů a zařízení za účelem výměny informací. Nejrozšířenější sítí jsou Ethernet, WiFi, ISDN a další.

I.P. Adresa: Aby bylo možné počítače v síti dohledat, používá se k tomuto účelu IP adresa. Představme si ji jako identifikační číslo každého počítače, podle kterého je možno jej dohledat. Příkladem může být adresa: 192.168.1.101

APIPA: Pokud není počítači přidělena IP adresa, operační systém si zvolí náhodnou adresu z intervalu 169.254.0.1 až 169.254.255.255, které se říká Automatická Privátní IP Adresa.

DHCP server: Je zařízení nebo počítač, který umí přidělovat IP adresy počítačům v síti. Každému účastníkovi přidělí adresu jinou, aby nedocházelo ke konfliktům a zároveň si vytváří seznam DHCP klientů - počítačů které si od něj "půjčili" adresu.

S tímto málem bychom si měli vystačit pro vytvoření domácí datové sítě pro následující potřebu:

Pro větší přehlednost a jednoduchost se budeme dnes věnovat pouze metalickým či chcete-li kabelovým sítím. Použití WiFi je v některých případech specifické a navíc vyžaduje zabezpečení. U kabelů není zabezpečení téměř potřeba, neboť se data nešíří vzduchem všude okolo.

Síť začne být většinou aktuální téma, pokud si doma chceme přenášet data mezi počítači. Buď můžete všechno vypálit nebo zkopírovat na přenosné médium, nebo si můžete zařídit datovou síť a data sdílet. Druhá možnost je samozřejmě zajímavější, neboť je ve výsledku časově i obtížnostně méně náročná.

Abychom propojili dva počítače, musí jeden každý být vybaven síťovou kartou. V případě, že jde o drátovou síť, je nutné síťové karty propojit kabelem. Za tímto účelem se používá "nestíněná kroucená dvoulinka" (UTP), dnes vesměs kategorie 5. Pro propojení dvou počítačů je navíc specifický - musí být tzv. křížený (konce mají jiné zapojení).

Když počítače propojíme, musíme je ještě nastavit tak, aby spolu komunikovali. V Ovládacích Panelech najdeme Síťová připojení, a v ní průvodce pro instalaci sítě. Pokud jej použijeme, musíme si dát pozor pouze na jméno počítače a pracovní skupinu. Ostatní věci nastaví průvodce sám. Pokud průvodcům nevěříte, je možné vše nastavit ručně.

Nastavit musíme celkem tři věci: 1) IP adresu 2) Pracovní skupinu 3) sdílené složky. První najdeme v Síťových připojeních, kde poklepáme na ikonu Připojení k místní síti. Tam vybereme položku Protokol sítě TCP/IP a klepneme na tlačítko vlastnosti. Pro spojení 2 počítačů kříženým kabelem stačí zadat IP adresu a masku podsítě. IP adresa může být v jednom z rozsahů určených pro privátní sítě např. 192.168.0.100 (192.168.xxx.xxx) nebo 10.0.0.5 (10.0.xxx.xxx). Maska podsítě je potom nejčastěji 255.255.255.0. Zatímco IP adresa se musí na každém počítači v síti lišit v posledním trojčíslí, maska podsítě musí být stejná.

Pracovní skupinu můžeme pro změnu měnit ve Vlastnostech systému. Buď pravým tlačítkem klepněte na ikonu Tento počítač a zvolte vlastnosti, nebo stiskněte kombinaci kláves Pause + tlačítko Windows. Přepněte na kartu Název počítače a stiskněte tlačítko Změnit. Zde si zvolíme název počítače a pracovní skupiny. Název počítače je opět unikátní, zatímco skupina všude stejná.

Jsou-li oba počítače propojeny a nastaveny správně, mělo by být možné z jednoho vidět druhý, i když zatím nemusí být povolen přístup k žádným datům. Pro ověření funkčnosti sítě se používá příkaz ping, který odešle dotaz na požadovanou IP adresu a pokud je síť i adresa v pořádku, přijde odpověď.

Příkaz ping se používá následovně: V nabídce Start zvolte položku spustit, napište cmd (příkazový řádek) a klepněte na OK. Spustí se textový příkazový řádek, ve kterém napište příkaz ping a IP adresu druhého počítače v síti. Příklad může vypadat takto: "ping 192.168.0.115". Pokud odezva, je síť v pořádku. V opačném případě je potřeba překontrolovat masku podsítě, IP adresy i kabel samotný.

Pro sdílení dat nyní zbývá učinit poslední krok. Je nutné označit adresáře, případně disky, které chcete sdílet s ostatními lidmi ve skupině (v tomto případě s druhým počítačem). To uděláte snadno tak, že klepnete na požadovanou složku (disk) pravým tlačítkem a vyberete položku Sdílení a zabezpečení... Tam je možné nastavit složku buď pro čtení nebo úplný přístup zahrnující i zápis. Pokud jste nepoužili průvodce instalací sítě, je nutné funkci sdílení na stejném místě nejdříve aktivovat.

Pokud jste vše úspěšně zvládli, uvidíte z jednoho počítače na druhý do sdílených složek. Implicitně je navíc pro každého vytvořena jedna sdílená složka s příznačným názvem Sdílené dokumenty, do které mají přístup všichni na stejné síti.

Často je nutné propojit sítí více než dva počítače. V tom případě vstupují na scénu některé nové prvky. Jedním z nich je SWITCH. Jde o zařízení, které má několik (5/8/16/24...) vstupů pro síťové kabely a zajišťuje přepínání komunikace mezi počítači v síti. Zjednodušeně řečeno doručuje datové pakety na místo určení - na správnou IP adresu. Podobně jako SWITCH funguje i HUB, který však nerozlišuje adresy a data rozesílá na všechny počítače. U vytížené sítě to může vést ke značnému zpomalení komunikace, protot se dnes setkáte výhradně se SWITCHem.

Pro sesíťování více počítačů potřebujeme tedy SWITCH a rovné UTP kabely. Když počítače přes paketový přepínač propojíme a nastavíme stejně jako pro spojení dvou počítačů, bude síť opět fungovat. Důležitá je opět maska podsítě, stejný okruh IP adres a stejná pracovní skupina.

Běžně se na jiný počítač v síti lze dostat přes ikonu Místa v síti -> síť Microsoft Windows -> název pracovní skupiny, ale rozhodně nejde o nejrychlejší cestu. Pokud síť využíváte často, je dobré si vytvořit tzv. síťovou jednotku. Jde o připojení vzdáleného adresáře či disku na jiném počítači, který bude veden jako nový pevný disk, kterému lze nastavit automatické přihlašování po startu Windows, takže se do něj potom dostanete vždy hbitě bez procházení okolí počítače.

Jednotka se připojuje lehce - spusťte si tento počítač a z nabídky nástroje vyberte možnost Připojit síťovou jednotku... V následně vyvolaném okně si vyberete písmeno virtuální jednotky a najdete cestu k požadovanému adresáři někde na síti.

Pro dnešek je to ze světa malé domácí sítě vše. Příště si řekneme, jak se připojit s více počítači k internetu, jak sdílet tiskárnu s ostatními a některé rady, čeho je dobré se vyvarovat a na co si při připojení dávat pozor.