Vědci jdou ve svých úvahách ještě dále. Podle nich totiž bude možné vytvářet také organické počítače, které budou coby mikroprocesor využívat živé buňky. Rovněž bude možné vyrábět vysoce specializované systémy, pomáhající s bojem proti některým nervovým chorobám.

"Farmaceutické firmy mohou tyto čipy využít i pro testování účinků léků na neuronech," uvedl Stefano Vassanelli, molekulární biolog z italské University of Padua. V současnosti však máme s touto technologií "obrovské problémy", dodal Vassanelli. "Snažíme se ji řešit ze dvou pohledů - z pohledu polovodičové technologie a klasické biologie."

O vývoj zařízení, které spojují živé buňky a počítačové čipy do jediného funkčního systému, pečuje evropská organizace NACHIP. Tu sponzoruje organizace European Commission's Future and Emerging Technologies.

NACHIP úzce spolupracuje s výrobcem polovodičových součástek - německou firmou Infineon. Obě organizace společně vytvořily mikročip o ploše 1mm čtverečného s 16 384 tranzistory a několika stovkami kapacitorů. Biologové NACHIPu používají ke spojení živých buněk a mikročipu speciální proteiny, které se nacházejí v mozku.

"Tyto proteiny jsou něčím více než pouhým lepidlem," uvedl Vassanelli. "Vytvářejí iontovou vazbu mezi neurony a polovodičovým materiálem, elektrické signály z buněk tak mohou být posílány k mikročipu." Ten je také dokáže zaznamenat.

Nyní se vědci snaží upravit způsob, kterým jsou stimulovány neurony k práci tak, aby nebyly poškozeny. Rovněž se snaží přesně zmapovat činnost genů, ty by totiž mohly být použity k přímému ovládání budoucích neuročipů.