OECD se však obává, že rozvoji Wimaxu budou bránit regulační orgány, rovněž také nároky na bezpečnost těchto sítí a v neposlední řadě i problémy s rušením určitých frekvencí. 

Wimax (Worldwide Interoperability for Microwave Access) je technologie, která dokáže přenášet data velkou rychlostí (hovoří se o průměrně 40 megabitech za sekundu) na vzdálenost až do desítek kilometrů.

Jedna stanice přitom zvládne připojit několik set počítačů k internetu rychlostí kolem 1,5 mbps a dalších několik tisíc PC až 256 kbps. Wimax ve srovnání s dnes rozšířeným standardem WiFi vyniká hlavně v tom, že šíří signál do mnohem větší oblasti (až 50 kilometrů) než WiFi (většinou se jedná o desítky metrů).

Mezi jednoho z největších výrobců technologií pro sítě standardu Wimax se počítá Intel. Tato americká firma však popisuje Wimax jako "rozvratnou" technologii, která by mohla zničit poskytovatele klasického internetového připojení a obchodní modely mobilních operátorů.

Sama OECD je však poměrně skeptická a blízké prosazení Wimaxu neočekává. Podle organizace by pokrytí Ameriky sítěmi standardu Wimax vyšlo na 3 miliardy dolarů (asi 75 miliard korun).