"Převládá názor, že weby o vojenství a historii propagují a oslavují války. Není tomu tak. Dle mého názoru má většina autorů za cíl jediné - pravdivě a objektivně informovat o určité části dějin. Zčásti proto, že se v minulosti mnoho historických události zcela překrucovalo, mnoho informací bylo nedostupných, zčásti proto, že prostě tito lidé mají výrazně větší znalosti dané oblasti a chtějí se o ně podělit s čtenářem. Čtenáři také nejsou krvelační blázni, ale často studenti a  žáci hledající podklady pro výuku, či odpovědi na otázky, které jim ve škole nedokážou dát.", obhajuje existenci válečných webů Radek Havelka, autor kvalitního serveru Válka (www.valka.cz).

Tento web vznikl před pěti lety a dnes na něm najdeme kromě článků týkajících se jednotlivých válek (od Punských až po současnost) také katalog zbraní s podrobnými informacemi o mnoha typech tanků, letadel, lodí, vrtulníků nebo palných zbraní. Radek Havelka potvrzuje, že největší zájem čtenářů se soustřeďuje na 2. světovou válku.

Počátky této války hledejme již v lednu roku 1933, kdy byl Adolf Hitler jmenován německým kancléřem. Jen o několik měsíců později vzniká koncentační tábor v Dachau, kam bylo po křišťálové noci zavlečeno deset tisíc Židů.

Koncentrační tábory, nástroj totalitní moci sloužící k izolaci a likvidaci odpůrců režimu či nepohodlných skupin obyvatelstva, v roce 1934 J. Goebbels nazval "tábory určenými k převýchově protispolečenských živlů těmi nejhumánnějšími prostředky", ale ve skutečnosti byly místy nejstrašnějšího mučení a vražd.

S rostoucím vlivem Adolfa Hitlera vyvstala před nevelkým Československem naléhavá potřeba zajištění hranic proti stále se zvyšující hrozbě agrese ze strany tohoto mocného souseda. Jelikož výstavba moderní armády vyžadovala více času a prostředků než mohlo být k dispozici, bylo rozhodnuto započít s víceméně souvislým opevňováním hranic. Koncepce obrany byla závislá na spojeneckých dohodách uzavřených s Francií a Anglií (velká dohoda) a posléze i Rumunskem a Jugoslávií (malá dohoda), které měly zaručovat vstup těchto zemí do války po boku Československa v případě agrese Německa či Maďarska.

Na webu Řopíky (www.ropiky.net) nalezneme především informace o lehkém opevnění z let 1936 - 38, popisy a plánky objektů, detaily výstroje a především popisy jednotlivých stavebních úseků včetně fotografií. Kromě toho jsou zde další fortifikační zajímavosti - ať již z území Čech (vojenské výcvikové prostory, protiletadlové pozorovatelny) nebo jiných států (informace o německém opevnění proti Československu z let 1935 - 38 nebo o polských kopiích našich lehkých objektů).

Jenže nakonec bylo všechno jinak. Večerní České Slovo dne 15. března 1939 napsalo o setkání prezidenta českého státu dr. Háchy a říšského kancléře Hitlera mimo jiné toto: "President českého státu prohlásil, že klade osud českého národa a České země s plnou důvěrou do rukou Vůdce Německé říše. Vůdce přijal toto prohlášení a rozhodl se, že přijímá český národ pod ochranu Německé říše a že mu zaručí autonomní vývoj národního života a jeho vlastní svébytnost."

Na webu Fronta (www.fronta.cz) najdeme v článku Mohli jsme se v roce 1938 bránit? několik argumentů do diskuse o tom, co by se dělo, kdyby Československo v září nepřijalo diktát velmocí z Mnichova a vojensky se bránilo německému útoku. Z uvedeného článku a následné bohaté diskuse jednoznačně vyplývá, že jsme se mohli bránit, ale nikoli ubránit.

Začátek 2. světové války se datuje k 1. září 1939, kdy bylo Polsko přepadeno Německem a za datum jejího ukončení je považován 8. květen 1945, neboť v tento den byla podepsána bezpodmínečná kapitulace Německa v Berlíně-Karlshorstu. O den později 3. a 4. gardová tanková armáda 1. ukrajinského frontu osvobodila Prahu. Za úplný konec 2. světové války však lze považovat až kapitulaci Japonska 2. září 1945, které se ještě několik měsíců po skončení války v Evropě odmítalo vzdát.

Významnou událostí Druhé světové války se stalo vyhlazení Lidic. Začátek této události hledejme v září 1941, kdy došlo k výměně říšského protektora a v Praze se objevil SS obergruppenführer Reinhard Heydrich. Na Hradě tehdy zavlály standarty SS a na den "patrona české země" sv. Václava vyhlásil Heydrich stanné právo. Jeho krátké působení přineslo zatčení 5.000 protifašistických odbojářů či jejich spolupracovníků. Stanné soudy pracovaly naplno a okupanti se nezastavili ani před vraždami bez jakéhokoliv soudu, jejichž účelem bylo šíření atmosféry strachu po celé zemi.

Na podzim 1941 bylo v Londýně rozhodnuto, že bude na Reinharda Heydricha spáchán atentát. Ten měl být proveden 28. 10. 1941, ale jeden z mužů pověřených tímto úkolem se zranil a termín akce byl posunut na 27. 5. 1942. Ač se atentát nezdařil zcela podle představ atentátníků, říšský protektor umírá. Gestapo zahájilo rozsáhlou pátrací akcí, která vyústila v akt pomsty, jenž se odehrál 10. června 1942 v malé obci Lidice, kde bylo zastřeleno 173 lidických mužů. Ženy a děti byly později též zabity nebo odvlečeny do koncentračních táborů.

V průběhu šesti let druhé světové války se do válečného děni zapojilo na šest desítek zemí a v dosud nejkrvavějším světovém konfliktu přišlo o život zhruba 50 milionů lidí (z toho 20 miliónů v SSSR).