Bílou (či černou) přední stranu s ovládacími prvky vzhledně doplňuje zadní stříbrná s vyznačeným logem Apple a nápisem iPod. Na první pohled nepřehlédnete velký barevný LCD display s LED podsvícením s uhlopříčkou 6,5 cm, který je schopen podat 65tisíc barev. Označení Video evokuje schopnost přístroje přehrávat videa. Přenos veškerých materiálů jako skladeb, videí a fotografií se do iPodu provádí výhradně pomocí softwaru Apple iTunes, který je přiložen.

Nahrání hudebních souborů je bezproblémové pro většinu souborů. iTunes podporuje dnes již standardní soubory AAC, chráněné AAC (z iTunes Music Store), MP3, MP3 VBR, WAV, AIFF, Apple Lossless. Poradí si i s "konkurenčním" formátem wma (Windows Media Audio), který převede do svého "vlastního" aac (Advanced Audio Coding).

Při nahrávání obrazových souborů se nepodařilo do iPodu dostat ani jednu z 30 různých fotografií a obrázků v údajně podporovaných formátech jako JPEG, GIF, TIFF, PSD, BMP, PNG. Žádné chybové hlášky, proč se tak stalo, však iTunes nezobrazuje, čili nebylo možno zjistit, kde se stala chyba a proč se tedy v iPodu neobjevily.

Kopírování videí velmi nesnadné

Přenos videí do iPodu není žádný med. iPod nově podporuje video ve standardu H.264 a MPEG-4 a formáty M4V, MP4 a MOV. Ze 130 přesouvaných videí ve formátu MOV ale iTunes přenesl pouhé tři. Problém pravděpodobně nastává pokud jsou videa v jiných rozměrech či jiném počtu snímků za sekundu, než se iTunes líbí.

Kvalitní převod videí do iPodem podporovaných formátů obstarává software třetích stran, přičemž se jeho cena často pohybuje okolo 29 dolarů (asi 730Kč). Ani po přesunu není vždy vyhráno. IPod totiž konvertovaná i nekonvertovaná videa přehrává s obtížemi. U některý nejde synchronně obraz a zvuk, některá se vůbec neotevřou, některá se zaseknou po pár vteřinách.

Po zvukové stránce však iPod exceluje. V balení jsou spolu s iPodem i skvěle hrající sluchátka, která na první pohled vypadají dosti lacině. Jejich potisk L (levá strana) a P (pravá) strana lehce odírá a za půlroku používáni zde odlišení pravděpodobně nebude znatelné.

Obal iPodu náchylný k poškrábání

Řada iPodů Video je kritizována za měkkost použitých materiálů. Za tři týdny běžného používání a uchovávání v pouzdře či měkkých materiálech došla jeho přední i zadní strana značné újmě - byla poškrábaná, slabé vrypy se na ni objevily i po letmém přejetí nehtem. Přístroj tak ztrácí na vzhledové dokonalosti a na displaj je navíc pod poškrábaným čelním tvrzeným plastem při slunečném osvětlení špatně vidět.

Apple již kvůli tomu obdžel několik stížností a nespokojení majitelé iPodu se s ním pustili do ostrých sporů. [celá zpráva] Apple reagoval vydáním ochranné folie (známe třeba z krytu nového mobilního telefonu), kterou je možno za cca 550kč zakoupit, pokud nepostačí velice těsné přiložené pouzdro.

iPod je dodáván nejen v barevných variantách, ale také ve dvou velikostech zabudovaného harddisku s 30 a 60GB. Výška přístroje je 10,4 a šířka 6,1cm zůstává stejná. Z velikosti peného disku se odvíjí také hloubka přístroje. U 30GB varianty činí 1.1cm, u 60GB 1.4cm. Přístroj váží 136, respektive 155g, což už se docela pronese.

Používání přístroje je pomocí prvku clickwheel velice snadné, přesné a intuitivní. Pohyby mechanického harddisku jsou při přehrávání skladeb při držení přístroje "cítit". Jeho zapnutí je však nicméně rychlé, pohyby v menu jsou svižné.

Bez iTunes iPod neběží

Po připojení k běžnému PC se automaticky zobrazí rozhranní iTunes a do složky "Tento počítač" ve Windows XP se následně přiřadí přehrávač jako nový disk. To umožňuje na volné místo ukládat a přenášet data a upravovat záznamy v Kalendář, Notes a Kontakty.

Pevný disk ipodu je rozdělen na dvě virtuální části. Jedna funguje jako externí disk pro ukládání a přenos dat a duhá pro komunikaci s iTunes, kam se nahrává hudba, videa a fotografie. Nahrané audio, video a obrazové soubory však není možno ze složky, která slouží pro  jejich ukládání, dále kopírovat.