Šachový svaz má podle oficiální ročenky ČSTV 25 tisíc členů a mezi sportovními federacemi je na 13. místě. Podle předsedy svazu Petra Herejka však ve skutečnosti hraje šachy několikanásobně víc lidí. A zájem mají i děti.

"Například školních přeborů se každoročně účastní na třicet tisíc žáků základních a středních škol," řekl Herejk ve čtvrtek na tiskové konferenci, uspořádané ke 100. výročí organizovaného šachu v českých zemích.

Hort však označil boj s technikou za předem prohraný, proti nejmodernějším počítačům prý nemají šanci ani nejlepší hráči.

"Ale to neznamená, že by šachy ztratily smysl. Robot by také uběhl sto metrů rychleji než člověk," srovnal Hort šachy s atletikou.

Počítače mají na šachy pozitivní dopad

Technika však podle jeho slov ovlivňuje šachy i příznivě. "Například internet znovu pozvedl zájem o šachy a také výrazně zvýšil kvalitu amatérských hráčů," řekl český velmistr. Internet dokonce vyprodukoval zcela novou šachovou disciplínu. "Hraje se na něm mistrovství světa, v němž je na každý zápas jen minuta. Je to takový pingpong s myší," usmál se Hort.

Hort by byl rád, kdyby se šachy vrátily do rodinného života. "Aby dědeček považoval za svou povinnost, že naučí vnuka tahy. Tak jako to bylo v Rusku nebo na Balkáně," řekl Hort.

Pro většinu lidí zůstanou šachy jen zábavou, ale špička se prý jimi docela dobře uživí. "Šest našich nejlepších hráčů má jako povolání šachista," řekl Herejk. Dodal, že v tuzemské lize se odměny pohybují v řádu tisíců, ale profesionální soutěže v Německu a některých dalších zemích nabízejí i podstatně vyšší výdělky.

"Opravdu velké peníze však vydělává jen asi dvacet nejlepších hráčů světového žebříčku," uzavřel Herejk.