Hned v úvodu bych rád předeslal, že nejde o počítač pro každého, ale hlavně pro ty, kteří dávají přednost funkčnosti a spolehlivosti. R52 není žádný návrhářský skvost, ale pracovní notebook určený pro malé a střední firmy.

Konstrukce a ovládání

Celkový dojem z provedení ThinkPadu shrnuji do jednoho slova - konzervativní. Na šasi nenajdete jakékoliv oživující křivky, žádné stopy stylizaci, zkrátka nic, v čem se ostatní výrobci předhánějí jako o život. Všude jen striktně rovné hrany a rovné plochy přerušované jen výdechy chlazení a konektory.

Použitý plast je na dotek příjemný. Ruce po něm nekloužou, ale na druhou stranu si je při psaní na klávesnici neodřete. Celý notebook je navíc velmi dobře vyztužen, aby jej nebylo možné promáčknout při jakémkoliv uchopení.

Klávesnice je zajímavě barevně rozdělena na tři části. První tvoří klávesa Enter, která je vyvedena v modré barvě. Tu obklopuje moře černé v podání písmen a kláves používaných pro psaní. Poslední skupina jsou funkční klávesy společně s navigačními (End, Home...). Za zmínku stojí dvě klávesy pro procházení běžícími programy (zjednodušení kombinace ALT+TAB) po stranách šipky nahoru.

Klávesnice odolá i rozlitému nápoji

Na začátku jsem sliboval jakési inovace. Klávesnice má v sobě odtokový kanálek a je řešena tak, že při případném incidentu prostě pití proteče skrz notebook na druhou stranu. Bohužel jsem nenašel odvahu otestovat, zda to opravdu funguje.

Velikost tlačítek je standardní, klávesy mají nízký zdvih. Psaní tak nečiní sebemenší potíže. Pouze klávesa Ctrl je posunuta lehce doprava a na její místo se vetřelo funkční tlačítko Fn. Mě osobně takové uspořádání dělá problémy, neboť Ctrl často využívám a takto jsem měl problém se správně trefit.

Kromě standardního Touchpadu s dvojicí tlačítek Enter a Escape a trojicí tlačítek programovatelných, IBM obdařilo R52 ještě zařízením TrackPoint. To se nachází mezi klávesami G-H-B a má červenou barvu. Jde o jednoduše ovladatelný výstupek pro řízení kurzoru. Na světě byl dříve než Touchpad a celé řadě lidí se s ním pracuje lépe, než právě s Touchpadem.

Hardware

Centrinu sice již roste konkurence ve formě procesoru Turion od AMD, nicméně jméno Intel zní uším většiny stále trochu lépe. ThinkPad proto staví na osvědčené architektuře Intel Centrino, tentokrát již v druhé verzi s názvem Sonoma, s procesorem Intel Pentium M, čipovou sadou Intel i915PM a bezdrátovou síťovou kartou taktéž od Intelu.

V mém případě byl v notebooku procesor taktovaný na frekvenci 2GHz, k dispozici měl 512MB operační paměti DDR2 pracující na frekvenci 533MHz. Pevný disk o velikosti 60GB s 5400ot/min je dostatečně výkonný pro jakoukoliv běžnou práci.

Kdo nehledá jen práci, ale i zábavu, potěší jej přítomna grafická karta ATI Radeon X300 s 64MB operační paměti, kterou je možné případě ještě zvětšit nasdílením části systémové paměti. Nejlevnější modely mají ovšem grafiku integrovanou Intel Extreme.

Použitý monitor může mít buď 14,1 nebo 15" se standardním rozlišením XGA (1024x768 bodů), případně lze zvolit 15" SXGA panel s rozlišením 1400x1050. To byl případ právě mého notebooku. Ve snaze přinést co nejbrilantnější barvy jde o model s lesklým povrchem, ten se však k pracovnímu notebooku se více než nehodí. Odlesky světla, okolních předmětů a při tmavém obraze i zrcadlení vlastního obličeje, je totiž na tomto typu displeje velice patrné.

Klávesnici osvětluje vestavěná LED dioda

Tento dojem trošku zlepšila dioda osvětlující klávesnici ukrytá nad monitorem. Snad i proto je horní rám lehce převislý. Jde o skvělou věc zvláště v noci, kde není potřeba si přisvicovat samotným monitorem.

Pokud vás zajímá konektivita, budete malinko zklamaní. Nejčastěji využívané sloty USB jsou pouze dva. Navíc jsou uspořádané na levé straně nad sebou. Proč navíc? Protože myš většina lidí  drží vpravo a kabel tedy obchází celý notebook a občas koliduje s DVD mechanikou umístěnou vpravo.

Z dalších rozhraní chybí pouze sériový port. Paralelní, 2x audio, FireWire, VGA, RJ/45 a RJ/11, S-Video a PCMCIA jsou rozesety pěkně po stranách.

Ve výbavě nesmí u pracovního stroje tohoto formátu chybět žádné bezdrátové řešení. R52 proto disponuje jak postarším IrDA rozhraním, tak i Bluetooth a samozřejmě WiFi.

Při práci

Na ThinkPadu R52 se opravdu dobře pracuje. Chlazení je vyřešeno chytře a klávesnice je tak vyhřívána jen lehce. Ovládání kurzoru díky dvojici ovladačů nečiní problémy a osvětlená klávesnice dovolí pracovat i za tmy bez zbytečné improvizace.

DVD vypalovačku s podporou dvou vrstev může odpojit a připojit za chodu. Místo ní potom lze přidat druhou baterii a zvětšit tak výdrž až na úctyhodných 7 hodin. Na základní baterii jsem R52 naměřil slušné tři hodiny běžné práce s nějakou tou hudbou, fotkou a textem.

IBM ThinkPad R52 není notebook, který slibuje lásku na první pohled. Možná právě naopak. Aby se zalíbil, potřebuje trochu víc času. Ocení jej především lidé v pohybu s nároky na spolehlivost, funkčnost a výdrž.