Letos v říjnu začnou první zkoušky projektu, který si nechali patentovat Rudolf Bannasch a Konstantin Kebkal z firmy Eurologics při berlínské Technické univerzitě a který zastřešilo postupimské Středisko pro geofyzikální výzkum. Počítá se při něm se spuštěním měřící stanice s tlakovými a seizmickými senzory do hloubky přibližně pěti kilometrů. Data budou automaticky přenášena na bóje a odtud prostřednictvím satelitů do ústředí.

"Našimi delfíními modemy dosáhneme kapacity až 33 kilobitů za vteřinu na vzdálenost jeden až dva kilometry, což je asi polovina výkonnosti běžného digitálního systému ISDN. U výstražného systému před tsunami musíme pracovat s nižším rozsahem frekvencí, abychom na oplátku zajistili větší dosah. Počítáme se dvěma až pěti kilobity za vteřinu," potvrdil Rudolf Bannasch.

Běžné vysílačky v mořské vodě nefungují

Přenos dat prostřednictvím běžných vysílaček ve slané vodě nefunguje a optické signály nedosahují příliš daleko. Modemy berlínské firmy dokáží navíc díky počítačovému programu bleskurychle vyhodnocovat ideální frekvenci pro dané okolnosti- hluk vln, rozmístění bójí či odrazy pohybu lodí v okolí.

Voda je velmi příznivé prostředí pro šíření zvukových vln - šíří se rychle a na velké vzdálenosti. Delfíni vydávají signály pomocí ultrazvuku, pomocí svého sonaru. Zvukové vlny se odrážejí od dna nebo od kořisti a vracejí se zpět k delfínovi (tzv. hydrolokace). Tyto vysokofrekvenční zvuky mají kmitočet 20 až 240 kHz a nejsou pro člověka slyšitelné. Slouží delfínům především k prostorové orientaci a k lovu.

"Kromě toho vydávají delfíni mnoho rozmanitých zvuků do 15 kHz, které jim slouží ke vzájemné komunikaci a ty jsou pro člověka slyšitelné. Tato "řeč" delfínů je výrazově velmi bohatá; skládá se z různých cvakavých a mlaskavých zvuků a hvizdů. Nevíme, kolik znaků tato řeč obsahuje, ale je naprosto jisté, že delfíni touto řečí mezi sebou komunikují, vzájemně se rozeznávají, odpovídají si. Člověku zní delfíní řeč tak, jakoby si pustil magnetofonovou nahrávku příliš velkou rychlostí.," vysvětluje Konstantin Kebkal.

Kromě toho patří k dorozumívacím prostředkům delfínů klapání čelistí, plácání ploutvemi do vody, vypouštění sloupců bublin, vysoké skoky, které končí hlasitým plesknutím boku na hladinu, i prudké náhlé plesknutí ocasní ploutví. Právě těmito dvěma posledními projevy mohou delfíni kontaktovat a informovat i své velmi vzdálené druhy.