Vědci a technici si často berou vzor od přírody, což je také případ zařízení zvaného E-Nose (elektronický nos). Podobně jako v případě lidského či zvířecího čichového orgánu jde o velké množství miniaturních senzorů. Na rozdíl od zvířecího nosu jsou zde seřazeny chemické receptory, které zvětšují nebo zmenšují objem podle toho, zda se ve vzduchu nacházejí stopy určité látky. Změny velikosti každého čidla pak vyhodnocuje elektronika, která obsluze obratem sdělí údaje o složení vzduchu či jiného plynu. Přístroj přitom dokáže reagovat i na stopová množství některých látek - a na rozdíl od psa nepotřebuje ani spát, ani jíst, a jeho údaje jsou jednoznačné.

Konstruktéři elektronického nosu z americké Jet Propulsion Laboratory zařízení již úspěšně otestovali na palubě raketoplánů a Mezinárodní kosmické stanice, kde sloužilo k monitorování kvality umělé atmosféry. Předpokládají však, že o ně bude zájem také v mnoha odvětvích průmyslu, při výrobě a zpracování potravin, v lékařských diagnostických zařízeních, při ochraně životního prostředí a v řadě dalších aplikací.